Ještě výraznější preferenci než v případě e-mailové komunikace respondenti uváděli
“publikování na webu”. V tomto případě hodnota 87 % vypadá velmi jednoznačně, ovšem je
třeba zvažovat, zda preference koreluje s tím, jak často uživatelé z daného segmentu na
web skutečně chodí. Lze to např. interpretovat i tak, že kolegové ze státní správy a
samosprávy očekávají od národního koordinátora kvalitně zpracovanou informační základnu,
kam si mohou “sáhnout” pro informace, kdykoliv si nebudou něčím jisti. Je však otázkou, zda
jsou schopni takto vstřebat i aktuality.
Proto by bylo vhodné těmto uživatelům navigaci maximálně usnadnit a vytvořit komunikační
linku – rubriku jen pro ně, aby měli důvod se na web častěji vracet.
Velmi chladně se segment staví v k využívání sociálních sítí (pouze 13 % zmínilo variantu
„ano“), naopak ze všech segmentů nejvíc pozitivně vnímá konference, workshopy i
semináře. Osobní kontakt se i v rozhovorech zmiňuje jako přínosný, je tedy vhodné v něm
pokračovat
a je-li to možné, ještě jej zintenzivnit (např. ve formě kratších on-line setkání).
Návrh pro cílení: ● Vytvoření mailing listu samostatně pro tento segment. ● Vytvoření speciální rubriky či série článků na téma “Státní správa a samospráva” (ideálně s notifikátorem “Upozornit na nové články v rubrice”) ● Zvážit specializované semináře/konference pouze pro veřejnou správu
Positioning:
Segment je velmi specifický tím, že data nejen využívá, ale poskytuje. Vztah k národnímu koordinátorovi je tak do určité míry určován tím, že koordinátor je součástí mechanismu, který tomuto segmentu stanovuje pravidla. To velmi mění dynamiku komunikace. Je však otázkou, zda všichni zástupci tohoto segmentu vnímají otevírání dat takto konstruktivně. Lze se domnívat, že součástí komunikace národního koordinátora k tomuto segmentu by stále měla být i snaha vysvětlovat přínos otevřených dat pro samotnou státní správu i samosprávu, a minimalizovat tím tendenci k zveřejňování datasetů bez hlubšího smyslu. Navrhovaný positioning tak je následující:
Otevřená data nejsou pro veřejnou správu komplikací, ale příležitostí pro obrovský krok vpřed. Pomáháme vám posouvat věci kupředu. Společně zlepšujeme služby veřejnosti.
Návrh strategie pro sdělení:
I v tomto případě platí, že veškerá sdělení by měla podporovat požadovaný positioning
v daném segmentu.
Otevřená data nejsou pro veřejnou správu komplikací, ale příležitostí pro obrovský krok vpřed. Pomáháme vám posouvat věci kupředu. Společně zlepšujeme služby veřejnosti.
Lze očekávat (paradoxně to lze usuzovat z rozhovorů se zástupci jiných segmentů), že část státní správy vnímá zveřejňování dat jako zátěž navíc, nemá na otevírání dat žádný zvláštní zájem, protože tato data sama nevyužívá. Konkrétní sdělení pro státní správu by tak měla být praktická i motivující.
Hall of fame (klíčová slova: příležitosti, krok vpřed) Z rozhovorů jasně vyplynulo, že veřejná správa má velkou tendenci se porovnávat a sledovat, co dělají “ti druzí”. Řada věcí “nejde” právě do doby, než se najde první odvážlivec, který je realizuje. Proto chceme ostatní motivovat dobrou praxí – ale zároveň nabídnout i praktické postřehy k tomu, zda něco podobného lze realizovat i jinde. Kromě komunikace toho, že se něco podařilo (např. další město začalo zveřejňovat polohu prostředků MHD, město zveřejňuje údaje o obsazenosti P+R parkovišť apod.) doporučujeme k tomuto segmentu komunikovat i informace o tom, jak snadné/složité je takový projekt zorganizovat, a zda je možné využít sdíleného know-how. Ideálně nějakým jasným CTA „Využili byste něco podobného i ve vašem městě? Ozvěte se a pomůžeme vám s tím!“ nebo „Jak nám řekl radní města Karel Novák, využití otevřených dat nakonec nebylo zdaleka tak složité. Příběh celého projektu najdete na www.mesto.cz.” Doporučený formát: reportáž v lokální televizi, příspěvek na sociální síti
Odborné informace, manuály (klíčová slova: pomáháme vám, služby veřejnosti) Segment veřejné správy vnímá koordinátora typicky jako kolegy, kteří mají agendu na starosti, a jsou schopni jim poskytovat určitý servis. V tomto případě již fungují pravidelné čtvrtletní schůzky opendatového týmu a zástupců veřejné správy. Odborné informace a manuály jsou také pevnou součástí webu, respondenti uváděli i nadprůměrnou účast na opendata konferencích. V tomto případě lze jen potvrdit nastavený trend. Doporučený formát: pravidelné schůzky, příspěvky na konferencích, články na webu
Příklady špatné praxe V rozhovorech jsme zaznamenali určité zpětné přiznání toho, že v začátku udělali řadu chyb. Hodně se zmiňují příklady dobré praxe, ale příklady té špatné praxe (které na webu jsou taktéž popsány) respondenti zjevně nevyužívají (nebo o tom nehovoří) a učí se buď metodou pokus-omyl, nebo chybami ostatních poskytovatelů dat. „My jsme totiž v roce 2018 od nich dostali zprávu o kvalitě otevřených dat Královehradeckého kraje a z ní jsme právě hodně čerpali při té následné aktualizaci těch otevřených dat, abychom se vyhnuli těm chybám, které se při tom prvním otevření udělali v těch datových sadách“ (citace R10) Abychom poskytovatele mohli dobře informovat, navrhujeme pokračovat ve sdílení špatné praxe o něco přístupnějším způsobem – na základě konkrétních příkladů (byť třeba anonymních), kde bude jasně vidět, jaké problémy působí konkrétní “prohřešek” v praxi a jak narušuje celý řetězec dat. Doporučený formát: videotutoriál, článek na webu
Absolvujte program kvality Vzhledem k tomu, že otevírání dat nabírá na důležitosti, ale zároveň ho často mají na starosti mladé týmy, které konstruktivní zpětnou vazbu sami aktivně vyhledávají, doporučujeme ve vztahu k segmentu spustit něco, co jsme nazvali “program kvality”, ale v reálu jde opět primárně o komunikační nástroj. E-mailová výzva osloví zástupce státní správy, kteří budou moci vyjádřit zájmem s “auditem” svých otevřených dat. Zástupce koordinátora pak podle předem připravených kritérií data projde a ohodnotí – např. procentuálně, kdy 100 % jsou dokonale zpracovaná data, 80 % data zpracována s určitými chybami apod. „Takže určitě ta zpětná vazba od nich je důležitá, aby ten národní koordinátor dával těm jednotlivým poskytovatelům nějaký feedback k tomu, jak můžou ta data ještě zlepšit, jestli třeba postoupit na nějakou vyšší úroveň té otevřenosti apod.“ (citace R10) Toto hodnocení bude v případě, že bude kvalitní, komunikováno veřejně, včetně krátkého komentáře, ideálně v poměru “2-3 pochvaly na 1 konstruktivní zpětnou vazbu”. Všechny body však budou komunikovat doporučení koordinátora, a to způsobem, který by měl být motivující pro všechny. Doporučený formát: post na sociální síti, článek v newsletteru, rubrika na webu
Věda a výzkum Z podstaty jsou definujícím prvkem toho segmentu velmi nadprůměrné zkušenosti s prací a daty, stejně jako schopnost porozumět složitým souvislostem mezi nimi. Sice tento segment nestojí na tvrdých kompetencích a podle průzkumu pouze 10 % segmentu programuje, je však schopen o datech přemýšlet v širších souvislostech a využívá k tomu i svůj sociální kapitál (konference, přednášky, dlouhodobé mezioborové spolupráce). Přesto na něj nelze nahlížet pohledem čistě akademickým, polovina tohoto segmentu dle průzkumu pracuje v komerčním sektoru. Zástupci akademického sektoru jsou typicky ti, kdo data zpracovávají i o jejich zpracování rozhodují (70 % uživatelů). Obchodní dovednosti nevnímají jako důležité a jejich motivací k využití otevřených dat je často vývoj aplikací či poskytování informací jako služby. Je pro ně velmi důležitá otevřená licence a otevřený formát dat a výrazně vnímají problémy v poskytovaných datech (neúplnost, neaktuálnost). Účastní se konferencí a workshopů či seminářů, typicky komunikují kvůli vzájemnému poskytování nedostupných dat.
Dále lze z uskutečněných rozhovorů dovodit: ● mají zájem spíše o zefektivnění či rozšíření již poskytovaných dat ● lze tušit, že jim nejde ani tak o otevřená data jako koncept, jako o získání těch dat, která jsou potřeba k jejich výzkumu (za určitých okolností by mohli data kupovat) ● mají velký zájem o zveřejňování konkrétních dat a/nebo zkvalitňování dat, které již využívají
Na základě výše uvedeného můžeme předpokládat: ● mohou trpět určitým „tunelovým viděním“ v rámci svého oboru
● otevřená data jsou pro ně zajímavá pouze pokud slouží přímo jejich oboru – tam, kde nejsou/nefungují, bude zájem o otevřená data minimální.
Targeting:
V případě segmentu Věda a výzkum jsme ve velmi podobné situaci jako u segmentu ICT.
Z rozhovorů vyplynulo, že tento segment preferuje získávání informací z článků a
publikování na webu. Vzhledem k tomu, že ke své práci nevyužívají Národní katalog
otevřených dat a znalost týmu je spíše průměrná, může být vhodným cílením publikování na
oborových a vědeckých webech. V souvislosti s tím, že nejčastěji využívají data z oblasti
pozorování Země a životního prostředí, případně meteorologie a mobility, nabízí se cílit na
weby typu Silvarium.cz (lesnictví), zdopravy.cz (doprava) nebo třeba bourky.com
(meteorologie).
S těmito weby navázat spolupráci a v jejím rámci na segment zacílit.
„Když budu mluvit za sebe, tak já ještě jakoby takový ten oldschoolový uživatel, mám RSS
čtečku a ty nové věci, které se objeví na webových stránkách někde v aktualitách, tak ty
webové stránky, které mě zajímají, tak mám v té RSS čtečce a ty mi tam takhle vyskakují a
tohle je pro mě takový ten primární zdroj, kde mám nastavené IT servery a podobně. Potom
by mě vůbec neurážely emailové newslettery dostávat jednou za čtvrt roku třeba, ten si
myslím, že je naprosto ok a já jako nejsem úplně častý uživatel sociálních sítí, nicméně
kdyby se objevilo něco na nějakém Twitter účtu, tak tady tohle taky sleduji.“ (citace
respondenta
z výzkumu)
Vzhledem k oboru lze počítat s tím, že poměrně dobrá úspěšnost v cílení by měla nastat i při
spolupráci s vysokými školami – např. nabídka přednášky či semináře.
Zároveň doporučujeme cílit na odborné konference a workshopy, tedy na akce oborové
(lesnické, dopravní, urbanistické), kde lze využití otevřených dat prezentovat právě
v konkrétním oboru.
Návrhy pro cílení: ● Navázání spolupráce s odbornými časopisy a weby ● Zajištění přednášek na odborných tematických konferencích (lesnictví, doprava) ● Rozesílka na vysoké školy
Positioning:
Jakkoliv bychom obecně mohli vnímat segment vědy a výzkumu jako velmi „zvídavý“, marketingový výzkum naznačil pravý opak. Výzkumníci jsou zjevně zaměření primárně na svůj obor, a otevřená data tak vnímají spíše jen jako další zdroj informací. Je tak pravděpodobné, že otevřená data jako fenomén až tolik neřeší. Ovšem na rozdíl od jiných skupin mají naopak zájem o prohlubování již otevřených dat, jejich specifických formátech apod. Proto by v tomto případě bylo vhodné naopak zdůrazňovat možnost (pokud je) komunikovat přímo s poskytovateli dat, a sbírat zpětnou vazbu pro další úpravu jejich poskytování. Tvoříme most mezi poskytovateli a uživateli otevřených dat. Máme odborné a technické kompetence pomoci vám ve vaší práci.
Návrh strategie pro sdělení:
Hlavním úskalím tohoto segmentu je často velmi úzké zaměření a zřejmě i malý zájem o
samotný koncept otevřených dat. Komunikace by se tak měla týkat hlavně možností, které
otevřená data přináší (vycházíme z toho, že znají NKOD, ale nevyužívají) – a vzhledem
k chybějícím tvrdým kompetencím pak i osvěta v tom, jak se s daty dá pracovat.
Výstupy z hackathonů
Zajímavým sdělením pro tento segment jsou praktické výstupy a konkrétní realizace.
Vzhledem k tomu, že tito uživatelé jsou často “uzamčeni” ve svých oborech (které rámcově
můžeme dovozovat z našich dat - životní prostředí, meteorologie, mobilita), dává smysl
v nich zájem o otevřená data podněcovat inspirativní komunikací.
Zde proto doporučujeme využít synergii z hackathonů – komunikovat nejen výherce, ale
i přesnější popis principu, který zvítězil, dále zveřejnit zajímavé projekty na dalších příčkách.
Doporučený formát: post na Twitteru/LinkedIn, příspěvek v newsletteru
Use cases
Vzhledem k tomu, že segment má podle průzkumu silné kompetence analytické, statistické
i doménové, s velkou pravděpodobností pro něj budou inspirativní konkrétní příklady a
zajímavé využití otevřených dat. Ideální by měl být formát “use case”, který většinou
fundovaně, ale přístupně popíše konkrétní principy využití otevřených dat, jejich úskalí
i přínosy. Výhodou je, že zdrojem informací bude již realizovaný projekt, je to tedy vhodné
sdělení pro skupinu pracující ve vědě a výzkumu – jsou k dispozici tvrdá data, výsledky a
realizace.
Vytipované use cases by měly obsahovat jakési “CTA” s dovětkem, že otevřená data jsou
přístupná a je možné se obrátit na tým koordinátora k poskytnutí dalších informací i podpory.
Doporučený formát: článek v odborném časopise či na odborném webu
Tematické přednášky
Jelikož dle výzkumu se zástupci tohoto segmentu nadprůměrně často zúčastňují opendata
událostí (a předpokládáme, že podobně to platí i pro jiný druh akcí), předpokládáme, že by
u nich měly rezonovat odborné přednášky právě na konferencích.
V rámci možností doporučujeme tedy zprostředkovávat tématické přednášky a příspěvky na
konferencích ve vytipovaných odvětvích. Vzhledem k typicky využívaným datům ze sekcí
životní prostředí, meteorologie, mobilita, se nabízí oborové konference např.: lesnictví,
životní prostředí, dopravní strategie, městské plánování a urbanistika, spolupráce s
pražským CAMPem apod.
Doporučený formát: přednáška, prezentace na konferenci
Veřejnost
Veřejnost je koncovým uživatele otevřených dat a nejobtížněji zasažitelnou cílovou skupinou.
Většího “zásahu” v současné situaci by bylo nejspíše možné dosáhnout prostřednictvím
influencerů. Dále skrze odborné či hobby časopisy a weby (např. letectví – piloti mohou
využívat speciální aplikace s podrobnou předpovědí počasí čerpající z otevřených dat)
V současné době je možné pro komunikaci s veřejností využívat pouze obecné komunikační
kanály, jakými jsou POD, a běžná (spíše regionální) masmédia.
Targeting:
Návrhy pro cílení: ● Navázání spolupráce s lokálními a regionálními TV ● Navázání spolupráce s krajovými novinami ● Navázání spolupráce s regionálním rozhlasem (doporučené jsou regionální stanice Českého rozhlasu)
Positioning:
Otevřená data přispívají ke zlepšení kvality života společnosti. Jsou zdrojem zajímavých informací a novou příležitostí pro užitečné aplikace a služby.
Návrh strategie pro sdělení: (ideálně vymyslet aspoň dva)
Základy otevřených dat Článek zaměřený na základní informace o otevřených datech. Doporučený formát: článek regionálních novinách.
Příklady dobré praxe Reportáž nebo rozhovor se “známou osobností” o konkrétním úspěšném případu využití otevřených dat. Doporučený formát: rozhovor nebo reportáž v regionální TV a nebo rozhlase
Osvícení poskytovatelé
Osvícení poskytovatelé mohou podobně jako segment Veřejná správa zaujímat všechny role v ekosystemu otevřených dat – poskytovatel, uživatel-zpracovatel, koncový uživatel. V těchto organizacích najdeme odborníky se zájmem o otevřená data a jejich osvětu, další motivací osvícených poskytovatelů k publikaci otevřených dat je vlastní propagace a zájem o další zhodnocení výstupů své činnosti (např. využití otevřených dat pro edukační marketing, možnosti širší prezentace poskytovatele, navázání spolupráce s dalšími subjekty, zlepšení postavení v komunitě). Z toho důvodu se osvícení poskytovatelé účastní akcí o otevřených datech a aktivně sledují aktuální dění.