28 Data prol epší Česko pondělí, 10. prosince 2018
29 Data pro lepší Česko V e světových žebříčcích patříme v digita‑ lizaci státní správy k těm horším zemím. V mezinárodním srovnání E‑Government Development Index, které sestavuje OSN, jsme skončili na 54. místě, lépe je na tom například iKazachstánčiBělorusko.ZceléEvropskéuniejsou na tom hůře jen tři další země. Téma digitalizace a modernizace státní správy mají už několik let vládní politické strany ve svých programech,zatímalepřílišúspěšnénebyly.Podpo‑ radigitálníhoČeskajetakéjednou zdeklarovaných priorit současné vlády. „Naším cílem je připravit komplexní a perspektivní digitální strategii České republikysezaměřenímnaslužbyproobčany.Cílem jezlepšeníefektivitystátnísprávy,“píšesevaktuál‑ ním vládním programovém prohlášení. Vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla si myslí, že se situace v poslední době zlep‑ šuje a dochází k nastartování zajímavých projektů a inovací. Dzurilla působí v klíčové pozici pro digi‑ talizaci od poloviny února letošního roku. Zároveň vedestátnípodnikNAKIT,StátnípokladnuCentrum sdílenýchslužebapředsedáRaděvládyproinformač‑ ní společnost. „Na digitalizaci státu je momentálně kladen velký důraz a má podporu celé vlády. Hodně debatujeme nad tím, co udělat dříve, jak to udělat, koliktobudestátacobudenavazovat,“říkáDzurilla. Digitální Česko Jednou z hlavních změn, která by měla posunout tuzemskoudigitalizacidovyššíchpater,jekoncepce s názvem Digitální Česko, kterou připravil se svým týmem právě vládní zmocněnec. Ta je složena ze tří pilířů. Jeden se zabývá přístupem Česka k digitál‑ ní agendě na úrovni Evropské unie. Druhý pilíř je zaměřen na digitalizaci veřejné správy – sem patří například takzvaná digitálně přívětivá legislativa nebo Portál občana. Poslední součástí koncepce je pilířzabývajícíseproblematikou,kteránenívpřímé gesci výkonné moci – například Průmysl 4.0, elek‑ tronické zdravotnictví, koncepce Smart cities nebo služby jako Airbnb či Uber. Koncepce Digitální Česko si vytyčila celkem 15 hlavních cílů. Mezi nimi jsou například uživatel‑ sky přívětivé a efektivní on‑line služby pro občany a firmy nebo rozvoj celkového prostředí podporují‑ cího digitální technologie. „Řekl bych, že takto komplexně dosud nikdo po‑ dobnou koncepci nerozpracoval. Vycházeli jsme z již existujících osvědčených byznysmodelů, které státnísprávaneznánebodosudnepoužívala.Spous‑ ta věcí také vznikla díky hodinám konzultací s Hos‑ podářskou komorou, Svazem průmyslu a dopravy a dalšími,“ doplňuje Dzurilla. Je potřeba mít široký záběr PodleVladimíraDzurillynarozvojdigitalizacevČes‑ kupenízejsou.„VITasinikdynejdeříct,žejemnož‑ ství financí dostatečné. Za inovace a novinky by‑ chomtotižmohlivydattéměř nekonečnémnožství prostředků. Musíme si stanovit priority, sestavit plányavládanásledněrozhodne,nacomávrozpoč‑ tu dostatek peněz. Politicky je tu ovšem cítit velká podpora,“ říká Dzurilla. Peněz se podle něj už dnes do IT systémů dává hodně. „Potřebujeme do digitalizace na začátku in‑ vestovatsezaměřenímnapřidanouhodnotuadívat se na přínosy komplexně. Zároveň můžeme ušetřit hodně prostředků ve vnitřním fungování různých systémů.Napříkladpřechodemnajinésystémy,což můžebýttřebavyužívánísdílenýchplatforem,clou‑ dových služeb nebo vzájemných integrací,“ vysvět‑ lujeDzurilla.Dalšívýraznouúsporupředstavujebu‑ dovánísdílenýchslužeb,kdysinebudekaždýresort dělat všechno sám, ale bude využívat připravených sdílených služeb. Z nových projektů může být pří‑ kladem bezpečné ověřování totožnosti uživatelů na internetu nebo Portál občana. Změnu v digitalizaci je třeba udělat zeširoka a dů‑ kladně.DůležitájepodleDzurillytakéspoluprácesko‑ merčnísférouaobčany.„Beztohobudemenainovace a pokrok čekat dlouho a z chvostu Evropy se nikdy Úřady si budou dokumenty sdílet samy, říká Dzurilla Češi patří v digitalizaci na chvost EU. V posunu výš by mohl pomoci nový Portál občana a koncepce Digitální Česko, která by měla digitalizaci nastartovat, říká v rozhovoru vládní zmocněnec pro tuto oblast. Přemysl Danda [email protected] RozhovoR Velkou výhodou Portálu občana je fakt, že vznikl jako sdílená služba pro všechny úřady. Byl spuštěn s minimem služeb a teď je prostor pro jeho postupný rozvoj.
30 Data pro lepší Česko pondělí, 10. prosince 2018 nedostaneme. Chceme vytvořit platformu, ve které budezastoupenajakakademickásféra,takkomerční, aleiobčanskýsektor.Tímzjistíme,jakéjsoupožadavky ze strany občanů, podniků, ale i co máme prosazovat v Evropské unii,“ upřesňuje Vladimír Dzurilla. Momentálně na vládou schválenou koncepci Di‑ gitální Česko reagují všechna ministerstva, úřady a další instituce, které se snaží prosadit své pláno‑ vané digitalizační projekty. „Každý resort a úřad má sadu záměrů. Na konsolidaci a správném při‑ řazení záměrů k cílům koncepce momentálně pra‑ cujeme. Budou následovat implementační plány a jejich následná realizace,“ přibližuje další kroky Dzurilla. Konečná verze implementačních plánů by mělabýthotovavbřeznu,kdybymělobýtuvedeno, jaké konkrétní projekty vzniknou, jaký budou mít časový harmonogram a kolik by měly stát. Překážkou je legislativa VněkterýchprojektechaoblastechjeČeskoužnyní úspěšné a mohlo by inspirovat další země. Mezi ně patřínapříkladregistryosobaobyvatelneboon‑line katastr nemovitostí. Krokem kupředu je i vydává‑ ní elektronického občanského průkazu, který stát poskytujeodletošníhočervence.Tovšejsouslužby, kterédigitálníkontaktobčanůsúřadyzjednodušují. Vřadějinýchvěcíovšemstátzaspal.Meziněpatří například sdílení dat mezi resorty. Největší překáž‑ kou je podle Vladimíra Dzurilly zejména současná legislativa, která momentálně změny v IT a digita‑ lizaci nepodporuje, ale spíš je naopak brzdí. „Stát můžedělatjento,cojeuvedenovlegislativě.Oproti tomu komerční sféra má tu výhodu, že může dělat to, co není zakázáno. I proto jsme jako jeden z cílů stanovili zavedení digitálně přívětivé legislativy, čímž chceme bariéry v legislativě odstraňovat,“ vy‑ světluje Dzurilla. Česká republika by se mohla inspirovat třeba Es‑ tonskem,kteréječastodávánozapříkladstátu,kte‑ rý úspěšně zvládl digitalizaci. „Estonci jsou úspěšní mimojinéproto,žemělidigitalizacimeziprioritami vlády. A velmi intenzivně pracovali na tom, aby se jejichzeměposunulanavyššíúroveň,“popisujeDzu‑ rilla.VelmidobřejenatompodleDzurillynapříklad také Austrálie, Jižní Korea, Dánsko nebo Německo. Úspěšné jsou také skandinávské země. Portál občana jako vlajková loď Jednou z největších novinek na poli digitalizace, kterou spustilo ministerstvo vnitra, je od červen‑ ce letošního roku Portál občana. Přes něj lze nyní získat například výpis z rejstříku trestů, potvrzení vladimír Dzurilla Od poloviny února letošního roku působí jako vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci. Zároveň působí jako ředitel Národní agentury pro komunikační a informační technologie a je také od roku 2016 generálním ředitelem Státní pokladny Centra sdílených služeb. Dříve pracoval na ministerstvu financí. Vystudoval Slovenskou technickou univerzitu v Bratislavě, absolvoval studijní pobyt v Nizozemsku a studium na britské Open University. Foto: hN – honza Mudra (2x)
31 Data pro lepší Česko o bezdlužnosti nebo také informace o pracovní ne‑ schopnosti. Další služby do tohoto portálu budou postupně přibývat. „Velkou výhodou Portálu obča‑ na je fakt, že vznikl jako sdílená služba pro všechny úřady, byl spuštěn s minimem služeb jako funkční řešení a teď je prostor pro jeho postupný rozvoj co se týče služeb a funkcionalit,“ říká Dzurilla. Od listopadu funguje například nová služba na‑ hlížení do karty řidiče a přístup k tomu, kolik jste obdrželi bodů. Dosud byla cesta k informaci o blíží‑ cím se vybodování obtížná. Přitom jen v letošním prvním pololetí překročilo hranici trestných bodů téměř 40 tisíc řidičů. Nové služby mají doPortálu občanapřibývatpra‑ videlně. Do konce ledna půjde například o registr zbraníaregistrvozidel.Uživatelétakzískajípřehled ospáchanýchdopravníchpřestupcíchneboplatnos‑ ti STK. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka portál umožní také on‑line převody vozidel. Systém by se měl rozšířit také o různá upozornění. SMS zprávou či e‑mailem dostanete nyní avízo o končící platnos‑ ti občanského průkazu, do budoucna by se to mělo týkat i dalších dokladů a dokumentů. Zatím ale ze strany občanů není o portál příliš velký zájem. Od jeho spuštění se do něj zaregistro‑ valo jen něco přes osm tisíc lidí. Jedním z problémů totiž je, že lidé potřebují nejen nový občanský prů‑ kaz, ale i datovou schránku a čtečku, která pravost občanky ověří. Přihlášení do portálu tak není úplně jednoduché. Podle Dzurilly by se ale měl přístup do portálu zjednodušit. „Pracujeme na propojení s bankovní identitou,kteroumajívČeskumilionylidí.Jednáme s bankami, za jakých podmínek by zde pro ně byla zajímavá spolupráce, a blížíme se k dohodě,“ říká zmocněnec pro digitalizaci. „Další novinkou v elektronizaci Česka bude na‑ příklad digitalizace stavebního řízení, což považuji za výbornou věc, která se tady dlouho nedařila,“ dodává Dzurilla. Sdílení informací mezi úřady Než se Česko stane digitální zemí, bude to podle Dzurilly ještě nějakou dobu trvat. „Situace se však zlepšuje. Digitalizaci bude hnát také průmysl, kte‑ rý ji potřebuje a vyžaduje mimo jiné i kvůli snížení byrokracie. Chceme se zaměřit i na zlepšení pozice Česka v žebříčcích OSN a OECD,“ popisuje Dzurilla. „Chtěl bych, abychom v budoucnu neměli všech‑ ny ty starosti, které dnes máme s vyřizováním růz‑ ných věcí na úřadech. Stát si řadu úkonů může ob‑ starat sám. Například nevím, proč by po mně mělo libovolné ministerstvo požadovat výpis z rejstříku trestů, když ho má ministerstvo spravedlnosti. Rád bych viděl v Portálu občana možnost, aby tyto služ‑ by mohly instituce mezi sebou sdílet a já bych jen dostal výpis o tom, že se tak stalo, a měl případně možnost sdílení zakázat. To samé platí třeba u vy‑ sokoškolských diplomů. Proč bych je měl někam nosit, když si to instituce mohou sdílet mezi sebou. Digitalizace neznamená jen budování on‑line slu‑ žeb, ale především propojování a sdílení dat ve stá‑ tě,“ uzavírá Dzurilla. Datazrouterůmapujírychlostpřipojení Unikátní bezpečnostní router Turris z dílny sdružení CZ.NIC si dal od počátku do vínku silný důraz na bezpečnost a v Evropě dnes ve všech pádech skloňovaný princip „security‑by‑design“. Mezi dlouhodobé cíle správce české národní domény a provozovatele Národního bezpečnostního týmu CSIRT.CZ však patří rovněž podpora otevřených řešení, která se u Turrisu projevuje jak zpřístupněním softwarového kódu, tak hardwarové dokumentace, což je mezi výrobci podobných zařízení poměrně ojedinělé. Mezi jedny z méně známých výhod Turrisu patří možnost ověření kvality internetového připojení, takzvané QoS (Quality of Service), to jest především změření rychlosti stahování (downloadu) a nahrávání (uploadu), podpora IPv6, DNSSEC či parametrů spojených se síťovou neutralitou. Takovéto měření může dobře posloužit k analýze využívání linky a zhodnocení, zda například zbytečně neplatíme za vysokou rychlost. Zkušenosti uživatelů routerů Turris totiž ukazují, že naprostou většinu času stráví v nejpomalejším pásmu (0–250 kbps). Navíc i ve chvíli, kdy se většina dat přenáší vyšší rychlostí, může mít z pohledu času rychlý provoz jen velice malé zastoupení. Zejména ti, kteří nesledují ve velké míře videa, si tak připlácí za vysokou rychlost na poměrně krátkou dobu využití, především na okamžiky, než se načte nějaká stránka či stáhne nebo odešle e‑mail. Kvalitu poskytovaných služeb, především pak minimální, běžně dostupné, maximální a inzerované rychlosti však mají na základě evropské legislativy (nařízení EP a Rady číslo 2015/2120) a českého zákona o elektronických komunikacích (č. 125/2017 Sb.) ve svých smlouvách povinnost uvádět rovněž poskytovatelé připojení k internetu (ISP). Měřicí nástroj dostupný v routerech Turris je tak možné použít též k indikativnímu změření rychlosti internetového připojení, kontrole plnění povinností daného ISP a jako podklad pro případnou reklamaci. Jen v průběhu letošního roku uskutečnili uživatelé těchto routerů dohromady více než 190 tisíc testů, což znamená průměrně více než čtyři testy za minutu. Díky zapojení do mezinárodního projektu MoQoS, spolufinancovaného Nástrojem pro propojení Evropy od Evropské komise, a úzké spolupráci s Českým telekomunikačním úřadem na nástroji a aplikaci NetMetr jsou pak anonymizované výsledky měření publikovány ve formě otevřených dat. Z výhod otevřeného přístupu tak těží nejen samotní uživatelé routerů Turris, ale též zástupci internetové komunity. Otevřená data lze totiž snadno využít (například v rámci stále populárnějších hackathonů) a zkombinovat s jinými daty. Třeba ve Velké Británii zjistili, že dostupnost vysokorychlostního internetu zvyšuje cenu nemovitosti v průměru o 6500 liber a rychlé a spolehlivé připojení je pro mnoho majitelů důležitější než dostupné parkování. Jiří Průša, CZ.NIC koMeNtář
32 Data pro lepší Česko pondělí, 10. prosince 2018 K romě toho, že bylo opět výjimečně teplé, se le tošní léto možná zapí še do evropské historie také jako moment, kdy skončil svobodnýinternet.Tedyalespoň podle odpůrců směrnice o autor ském právu na jednotném digi tálním trhu, kterou v září po vel kých diskusích schválil v prvním čtení Evropský parlament. Do diskuse k tématu se zapo jil i Rufus Pollock, jeden z hlav ních světových propagátorů in formační otevřenosti. V červnu 2018 vypustil do světa knihu The Open Revolution – ne jako polemiku se současnými poli tickými snahami o narovnání vztahů mezi autory, vydavateli a internetovými platformami, ale jako vizi, která vidí mnohem dál a která má ambici s problé mem vlastnictví informací jed nou provždy skoncovat. Zní to revolučně a Pollock to tak i my slí. Pokud chceme zachovat in ternet jako místo svobodného šíření a mísení informací a sou časně připsat každému odpoví dající část jeho zásluh za nové nápady a nová díla, potřebujeme zásadní změnu. Asi nepřekvapí, že Pollockův recept spočívá v ra dikální otevřenosti. Giganty ničí kreativitu V úvodu knihy se Pollock, po dobně jako návrh Evropské ko mise, vypořádává s platformami jakoGooglečiFacebook.Nevytý ká jim ale společně s komisí, že Otevřená revoluce v přístupu k informacím Nová kniha The Open Revolution (Otevřená revoluce) Rufuse Pollocka přináší přelomový pohled na vlastnictví informací a způsob ocenění intelektuálního vlastnictví. parazitují na práci jiných. Jeho hlavní výhrada směřuje k tomu, že potírají kreativitu. Nákupy vznikajících nadějných platfo rem internetovými giganty ne posilují jejich intelektuální ka pacitu a kreativní potenciál, ale „zabetonovávají“ status quo. Ne jde jim o rozvoj nově načrtnu tých cest, ale o udržení vývoje na té, kterou projektují ony. Ve chvíli, kdy se intelektuální vlastnictví v jejich rukou mění na monopol, de facto rozhodují o tom, kdo a za jakých podmí nek bude mít možnost účastnit se dění v digitálním světě. Což je v 21. století příliš cenná komo dita na to, aby byla celosvětově vrukouněkolikavelmibohatých jednotlivců. Jak ale dosáhnout stavu, kdy inovátoři a tvůrci budou odměněni za svou práci za férových a svobodných pod mínek a jejich inovace současně získají své místo na slunci? Informace mají patřit všem Pollock přehledně popisuje pod statu sporů o vlastnictví infor mací,kterépřinesladigitálníéra. Zatímco právo vlastnit se vyví jelo z potřeby zajistit nerušené nakládání s fyzickými předměty (protože pokud je používám já, nemůže je ve stejnou chvíli pou žívatněkdojiný),autorsképrávo podobnou ochranu nepotřebuje. Informace lze kopírovat v pod statěbeznákladůajejichsoučas né používání více lidmi naráz nic ani nikoho neomezuje. Problém je tedy jinde – v při znání zásluh za autorství a jejich odpovídající hodnoty v penězích či jiných obchodovatelných stat RECENZE Knihu The Open Revolution je možné si přečíst, zdarma stáhnout či zakoupit na webu openrevolution.net (odkaz v QR kódu). Foto: openrevolution.net Michal Tošovský Nadace Open Society Fund