9
2.2. Evropská unie
Směrnice č. 2019/1024 otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného
sektoru
Po šesti letech došlo v roce 2019 k významné změně v oblasti unijní legislativy ve vztahu k otevřeným datům
Evropské unie. Pod číslem 2019/10243 byla publikována směrnice o otevřených datech a opakovaném
použití informací veřejného sektoru. Tato směrnice s účinností od července 2021 nahradí původní směrnici
o informacích veřejného sektoru (PSI) z roku 2003/98 /ES4 a její novější úpravu z roku 2013 (2013/37/EU).5
Novela směrnice reagovala na nevyhovující stav související s rychlým vývojem technologií (poskytování dat
v reálném čase), překážky při opakovaném použití informací veřejného sektoru, nemožnost poskytování dat
ze strany veřejných podniků, veřejné dopravy, využívání výjimek výhradních dohod týkající se opětovného
použití informací veřejného sektoru atd.
Novela směrnice nově zavádí následující:
Rozšiřuje oblast působnosti pravidel pro opakované použití informací veřejného sektoru tak, aby
zahrnovala veřejné podniky v odvětvích dopravy a veřejných služeb, ve smyslu definice vycházející
ze směrnice 2014/25/EU o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství,
energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES.
Působnost směrnice se rovněž rozšíří na výzkumná data, specifickou kategorii dokumentů
vypracovaných v rámci vědeckého výzkumu podporovaného z veřejných prostředků, a to
na výsledky vědeckého zjišťovacího procesu (experimenty, průzkumy a podobně). Publikace
ve vědeckých časopisech jsou nadále vyloučeny z oblasti působnosti.
Směrnice nově zavádí i možnost publikace dynamických dat prostřednictvím programovatelných
aplikačních rozhraní, a tam kde je to relevantní, tak uvádí i možnost stáhnutí dat pomocí jednoho
či více souborů, které obsahují celá data.
Největší novinkou je tzv. koncept datových souborů s vysokou hodnotou (HVDs), které mají být
bezplatně zpřístupněny prostřednictvím API. V případech, kdy je to možné, směrnice podporuje
i stažení dat pomocí jednoho či více souborů, které obsahují celá data.
Tematické kategorie, ze kterých se bude vytvářet seznam datových souborů s vysokou hodnotou, jsou:
geoprostorové údaje,
pozorování Země a životní prostředí,
meteorologie,
statistika,
společnosti a vlastnictví společností,
mobilita.
Konkrétní seznam datových souborů bude vybrán se zaměřením na datové sady s významným socio-
ekonomickým přínosem a současně s pozitivním dopadem na oblast životního prostředí. Velkou roli hraje
i potenciál využití datové sady pro aplikaci postavené na těchto datových souborech v každodenním životě.
Současně na těchto datech postavené služby a produkty budou novým zdrojem příjmů, inovativních služeb
a nových produktů. Výběr datových souborů s vysokou socio-ekonomickou hodnotou bude určen
samostatným implementačním aktem. Gestorem směrnice o otevřených datech je Ministerstvo vnitra ČR,
3https://eur-lex.europa.eu/legal-
content/CS/TXT/?uri=uriserv:OJ.L_.2019.172.01.0056.01.CES&toc=OJ:L:2019:172:TOC
4 https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex%3A32003L0098
5 https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32013L0037
10
které ji bude implementovat do českého právního řádu v termínu do 17. července roku 2021. Od ledna do
září 2020 bude pod hlavičkou Evropské komise zpracována studie hodnocení dopadů, která má přinést
odpovědi týkající se socio-ekonomického potenciálu seznamu datových souborů s vysokou hodnotou
a přibližný nástin těchto datových sad. Tento seznam bude vytvářen spolu s členskými státy EU, které stejně
tak jako Česká republika, již zahájily práce na identifikaci těchto datových souborů. V rámci společné
identifikace a tvorby seznamu datových souborů Evropská komise zapojí do procesu i další zájmové skupiny
z řad soukromého, akademického a neziskového sektoru, neboť na jaře roku 2020 bude spuštěna veřejná
konzultace a veřejné slyšení k obsahu seznamu datových souborů. Samostatný seznam datasetů s vysokou
hodnotou bude schválen Výborem otevřených dat (Open Data Committee), kterou Evropská komise v rámci
komitologie založila pro tyto účely. Českou republiku na tomto jednání zastupuje Ministerstvo vnitra ČR.
Předpokládaný termín schválení samostatného právního aktu bude začátek roku 2021.
Přehled aktuální legislativy Evropské unie a strategií Evropské unie ovlivňující otevřená data:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených
datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru,
European Digital Agenda (2010-2020) and Digital Single Market Strategy (2015-2016),
EU eGovernment Action Plan 2016-2020,
Evropa 2020,
Digital Europe Programme for the Period 2021-2027 (v přípravě).
11
- Pozice ČR v mezinárodním kontextu
V průběhu posledních pěti let je velká část mezinárodních hodnocení, srovnávacích studií a indexů (Open
Data Barometer 6, Global Open Data Index 7, Our Data Index 8) zaměřující se na oblast otevřených dat
publikována velmi nepravidelně a bez kontinuálního monitoringu zásadních změn ve vývoji. Z tohoto
důvodu Česká republika využívá pro primární monitoring a mezinárodní hodnocení Open Data Maturity in
Europe9, kterou realizuje každoročně Evropská komise. Každoroční výstupy z této studie jsou součástí
Indexu Digitální společnosti a ekonomiky (DESI)10.
3.1. Open Data Maturity in Europe - European Data Portal Koncem roku 2019 byly zveřejněny výsled ky každoroční studie hodnotící členské státy EU v oblasti otevřených dat tzv. European Open Data Maturit y Report 2019 . Česká republika se v celkovém pořadí posunula z 21. na 19. místo a přesunula se vlivem změny metodiky ze skupiny Fast-Trackers o skupinu níže, tj. do skupiny Followers. Oproti předchozím rokům, kdy se členské státy předbíhaly v hodnocení, ta k dochází k období upevňování stabilních pozic a menšího pohybu směrem nahoru. Větší důraz je kladen na kvalitu poskytovaných otevřených dat, hodnocení dopadu otevřených dat, ale nově i sdílení dat. Na prvních třech místech se v tomto roce umístily Irsko, následně Španělsko a Francie, které si udržely vedoucí pozice z předchozího roku. Open Data Maturity Report rozděluje hodnocení země do čtyř skupin
- Beginners, Followers, Fast -trackers, Trend -setters. Letošní ročník ukázal jasné rozdělení mezi těmito skupinami.
6 https://opendatabarometer.org/?_year=2017&indicator=ODB
7 https://index.okfn.org/
8 http://www.oecd.org/gov/digital-government/policy-paper-ourdata-index-2019.htm
9 https://www.europeandataportal.eu/en/dashboard/2019
10 https://ec.europa.eu/czech-republic/news/190611_desi_cs
12
Pouze první tři země spadají do Trend -setters. Do druhé nejlepší skupiny Fast -trackers, se letos z předchozích 16 zemí dostalo pouze 8 zemí. Skupina Followers je letos suverénně největší skupinou, jelikož se do ní zařadilo 14 zemí včetně České republiky. Do této skupiny patří například Rakousko, Estonsko, Německo, Belgie, Velká Británie, Rumunsko a další. Do poslední skupiny, nešťastně pojmenované “Beginners”, spadlo překvapivě Slovensko, a to zejména z důvodu změny metodiky reportování, Slovensko nově reportuje svůj stav tak, aby více odpovídal realitě. Skokanem roku se na druhé straně stalo Dánsko, jež svůj reporting uzpůsobilo právě tomuto hodnocení a z místa 28. se posunulo na místo 6. Hodnotící studie Open Data Maturity Report ( podrobný report 11 ) se tradičně zaměřuje na oblasti: koordinace politik, technická infrastruktura - portál, přínos - dopad, kvalita poskytovaných dat. Největší posun udělaly členské státy v oblasti koordinace politik otevřených dat, kde bylo průměrné skóre 74%. V oblasti ná rodních portálů se situace oproti předchozím letům zlepšila. Letos bylo trendem více monitorovat a analyzovat chování návštěvníků portálů a zjišťovat, jaký obsah a jaká data je nejvíce zajímají. Výrazně hůře než kvalita dat a metadat dopadla kategorie měře ní dopadu a využití otevřených dat. Tato hodnotící kategorie je pro všechny členské státy velmi náročná, protože samotný monitoring a zajišťování využívání otevřených dat je mnohdy mimo personální a finanční kapacity členských států. Česká republika ani v tomto případě není výjimkou.
Celkově Česko zaostává za evropským průměrem o pouh á 2% (64% z 66%). V oblasti koordinace politik skončila ČR na 14. místě. V oblasti datového portálu Česká republika skončila na 28. místě a na 21. místě se umístilo v měření dopadů otevřených dat.
11 https://www.europeandataportal.eu/en/dashboard/2019
13
Nejlepšího výkonu Česká republika dosáhla v oblasti kvality metadat a otevřených dat, ve kterém ČR skončila na druhém místě za Irskem.
3.2. The Digital Economy and Society Index (DESI) Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) sleduje celkovou výkonnost Evropy v digitální oblasti a měří pokrok jednotlivých zemí EU, pokud jde o jejich digitální konkurenceschopnost. Index se zabývá pěti okruhy digitalizace: konekt ivitou, lidským kapitálem, používáním internetu, integrací digitálních technologií a digitálními veřejnými službami.
14
V indexu se nejlépe umístili skandinávské země a Nizozemsko, na chvostu skončilo Rumunsko a Bulharsko. Česká republika zlepšila své skóre a v indexu DESI 2020 se umístila na 17. místě. Došlo ke zlepšení ve třech oblastech: u lidského kapitálu, integrace digitálních technologií a využívání internetových služeb.
Otevřená data jsou zahrnuta v pátém okruhu digitalizace - digitální veřejné služby. V tomto konkrétním okruhu se Česká republika zařadila na 22. místo.
Další podrobnosti lze nalézt k indexu DESI na adrese https://ec.europa.eu/digital-single- market/en/scoreboard/czech-republic
15
- Studie dopadů OD v ČR
Měření dopadů otevřených dat je od roku 2017 prováděno dle praktické části studie „Studie vlivů
otevřených dat v ČR“, vypracované v rámci projektu TAČR TI00UVUVCR001MT03 (2017). Měření vychází
z datových sad registrovaných v Národním katalogu otevřených dat. Podle vybraných kategorií
a subkategorií byly identifikovány jednotlivé přínosy v oblasti ekonomického, sociálního dopadu, dopadu
na životní prostředí a do prostředí veřejné správy.
4.1. Aktualizace metodiky výpočtu Metodika pro výpočet dopadů byla aktualizována v roce 2018. Vzhledem k tomu, že v roce 2019 nebylo třeba implementovat žádné nové kategorie dat, byl pro výpočet dopadů použit stávající výpočetní model. 4.2. Výpočet dopadů Uvádíme zde zkrácenou tabulku s výpočtem dopadů za rok 2019. Jelikož v předchozím roce nebylo možné registrovat nové datové sady, a také proběhla aktualizace výpočetního modelu, lze následující tabulku využít spíše jako podklad pro srovnání s budoucím obdobím, tj. rok 2020 a následující. Kategorie Subkategorie Naplnění potenciálu Vliv EKON Vliv VS Vliv SOC Vliv ŽIV Doprava a infrastruktura
0,36 0,89 0,53 0,50 0,94
Dopravní data 0,56 1,11 1,11 0,56 1,67
Dopravní infrastruktura 0,30 0,59 0,30 0,00 0,89
Komunikační infrastruktura 0,44 1,33 0,44 0,89 0,44
Veřejná doprava a jízdní řády 0,30 0,89 0,30 0,89 0,89
Sítě technického vybavení 0,30 0,89 0,59 0,59 0,59 Dotace
0,50 1,50 1,50 1,00 1,00
Dotace ze státního rozpočtu 1,00 3,00 3,00 2,00 2,00
Zahraniční dotace a fondy 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Legislativa
0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
Vnitrostátní právo 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
Podzákonné právní předpisy 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Mapy
0,37 0,89 0,96 0,78 0,91
Národní mapy 0,67 2,00 2,00 1,33 2,00
Body v mapách 0,37 1,11 1,11 0,74 0,74
Rozšířené informace v mapách 0,30 0,30 0,59 0,59 0,89
Bezbariérový přístup 0,15 0,15 0,15 0,44 0,00 Statistiky
0,53 1,47 1,40 0,93 1,00
Národní statistiky 0,67 2,00 2,00 1,33 1,33
Mezinárodní obchod 0,22 0,67 0,44 0,22 0,44
Doplňkové statistiky 0,67 0,67 0,67 0,67 0,67 Návrhy právních předpisů
0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
16
Návrhy právních předpisů 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Pracovní příležitosti
0,30 0,75 0,90 0,75 0,22
Obsazovaná služební místa 0,22 0,22 0,67 0,22 0,00
Volná pracovní místa 0,44 1,33 1,33 1,33 0,44
Systematizace služebních míst 0,15 0,15 0,30 0,15 0,00
Pracovní agentury
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Registry ekonomických entit
0,42
1,27
1,27
0,71
0,78
Držitelé datových schránek 0,67 2,00 2,00 0,00 0,67
Insolvenční rejstřík 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
Veřejné rejstříky ekonomických subjektů 0,44 1,33 1,33 0,89 0,89 Rozpočty veřejné správy
0,67 1,33 2,00 0,67 0,67
Rozpočet 0,67 1,33 2,00 0,67 0,67 Služby veřejné správy
0,35 0,64 1,03 0,64 0,35
Administrativní budovy 1,00 2,00 3,00 2,00 1,00
Registr poskytovatelů sociálních služeb 0,30 0,30 0,89 0,89 0,30
Registr práv a povinností 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
Service delivery 0,52 1,04 1,56 1,04 0,52
Informování občanů - veřejná správa 0,30 0,59 0,89 0,30 0,30
Další informace občanům 0,30 0,30 0,59 0,59 0,30 Bezpečnost, spravedlnost a vymáhání práva
0,30 0,65 0,89 0,77 0,77
Kriminalita a právo 0,30 0,30 0,89 0,59 0,59
Bezpečnost a prevence 0,30 0,89 0,89 0,89 0,89 Školství
0,44 0,89 1,33 1,33 0,44
Vzdělávání 0,44 0,89 1,33 1,33 0,44 Územní členění
0,67 1,53 2,00 0,87 0,87
Administrativní hranice 0,67 1,33 2,00 0,67 0,67
Místa (PSČ) 0,67 1,33 2,00 0,67 0,67
Členění pozemků a jejich vlastnictví
0,67
2,00
2,00
1,33
1,33
Hospodaření veřejné správy
0,68
1,94
2,03
1,36
1,44
Zadávání zakázek a smlouvy 1,00 3,00 3,00 2,00 2,00
Hospodaření 0,30 0,59 0,89 0,30 0,59
Výdaje 0,44 1,33 1,33 1,33 1,33 Výsledky voleb
0,37 0,74 1,11 0,74 0,37
Výsledky voleb 0,37 0,74 1,11 0,74 0,37 Zdravotnictví
0,37 1,11 1,11 1,11 0,37
Zdravotnictví 0,37 1,11 1,11 1,11 0,37 Životní prostředí
0,15 0,22 0,22 0,22 0,44
Kvalita vody 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
Kvalita vzduchu 0,30 0,59 0,59 0,59 0,89