Základní schéma popisuje hierarchickou strukturu orgánů veřejné moci. Z pohledu modelování otevřených dat dává smysl vztažení Registru práv a povinností vzhledem k údajům poskytovaných orgány veřejné moci k daným agendám. To je obsaženo v druhém diagramu, který, i přes velké zjednodušení, je poměrně nepřehledný:
Důležité tady je že typ objektu orgán veřejné moci má vztah ohlašuje agendu k typu objektu agenda. Ta je vykonávána agendovým informačním systémem, kterým je typ objektu agendový informační systém (ve schématu pod zkráceným názvem AIS) a je vykonávána na základě ustanovení, kterým je typ objektu ustanovení právního předpisu. Na tyto dva typy objektů, tedy na agendu a na ustanovení právního předpisu jsou vztaženy další typy objektů – služba veřejné správy je stanovena ustanovením a zároveň je vykonávána v agendě, podobně úkon je vykonáván v agendě a na základě ustanovení. V modelu je i typ objektu oprávnění k přístupu k údajům, které je pomocí typů vztahu zpřístupňuje údaje na základě ustanovení propojen s typem objektu ustanovení a typy vztahů poskytuje údaje agendě a čerpá údaje agendy je propojen i s typem objektu agenda. Tato část modelu velice jasně definuje kdo, jak a za jakých podmínek vykonává agendu a poskytuje či čerpá její údaje. V praxi je tato část modelu velice dobře použitelná právě při definici toho, které údaje jsou poskytovány kým a za jakých podmínek a to vždy v závislosti na agendě a právním předpisu, který to ustanovuje. 4.6 Registr územní identifikace, adres a nemovitostí Dalším ze základních registrů definovaných zákonem č. 111/2009 Sb., o základních registrech je Registr územní identifikace, adres a nemovitostí (zkráceně RÚIAN), který je spravován Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním. Model byl vytvořen ve spolupráci
s tímto úřadem. Registr se zabývá – jak už název napovídá – územními prvky. Všechny tyto prvky mezi sebou mají buď hierarchické (obec, okres, kraj), nebo jiné funkční vztahy (ulice je součástí adresy). Registru územní identifikace se týká více slovníků, než jenom slovník zákona 111/2009. Registrem se zabývá i vyhláška 539/2011 a data RÚIAN jsou publikována ve formátu VFR (Výměnný formát RÚIAN), který je založen na GML (Geography Markup Language) a je popsán v dokumentu Struktura a popis výměnného formátu RÚIAN (VFR). V modelu registru jsou použity především pojmy ze slovníku zákona č. 111/2009 – ten definuje pojmy – a potom pojmy ze slovníku VFR, který definuje hierarchické vztahy mezi nimi. Součástí popisu tohoto modelu jsou dva diagramy – jeden ukazuje základní hierarchické členění územních prvků a druhý ukazuje podrobné členění adresy. Zákon č. 111/2009 se nezabývá územními prvky jako takovými, ale jejich územími. Ty jsou napojeny na samotné prvky, které jsou součástí slovníku VFR, který obsahuje i vztahy mezi nimi.
Na vrcholu hierarchie územních prvků je stát, dále se hierarchie dělí do dvou větví – jedna obsahuje současné dělení na regiony soudržnosti, vyšší územní správní celky (‘nové’ kraje), obce s rozšířenou působností a pověřené obecní úřady. Druhá linie dělí stát na kraje 1960, tedy ‘staré’ kraje a okresy. Obě větve se potkávají u pojmu obec. Obec se dále dělí na podřízené části, konkrétně ulici, správní obvod, městský obvod/městskou část, městský obvod v Praze, část obce a katastrální území. V závislosti na vnitřním členění obce nemusí obec obsahovat všechny podřízené prvky. Nejnižšími územními prvky dle RÚIAN jsou parcela, stavební objekt a adresní místo. Diagram členění adresy je ve své podstatě totožný s diagramem generické OFN pro Adresy, která používá pojmy ze slovníku zákona 111/2009 Sb. a pojmy, které v zákoně nejsou sama definuje do slovníku OFN pro Adresy. Z diagramu je vidět, že adresa má vazbu na adresní komponenty, kterými mohou být území obce nebo vojenského újezdu (které je dále rozděleno na oba případy, tedy území obce a území vojenského újezdu), území okresu, zvláštní údaje pro doručování (v praxi jeho specializace údaje o poštovním směrovacím čísle ze slovníku vyhlášky č. 359/2011 Sb.). Dalšími adresními komponenty jsou území městského obvodu v hlavním městě Praze, ulice nebo jiné veřejné prostranství, část obce a katastrální území. Samotná adresa má jako atribut číslo popisné nebo evidenční. Adresním komponentem je i stavební objekt,
který je ale vazbou má adresní místo přiřazen k adresnímu místu. To je fyzickou
reprezentací a vazbou má adresu je propojeno se samotnou adresou. Ta je přiřazena
stavebnímu objektu vazbou je adresou stavebního objektu.
4.7 Registr osob
Posledním registrem základních registrů, jehož model je součástí tohoto výstupu, je Registr
osob (ROS). Registr slouží k evidenci právnických osob, podnikajících fyzických osob atd.
Model ROS vychází z modelu zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník), který definuje
základní pojmy, jako osoba, právnická osoba, podnikatel nebo člověk. V modelu ROS je
z nich odvozen základní pojem osoba v registru osob, který je definován v zákoně č.
111/2009 Sb., o základních refistrech. Z tohoto pojmu jsou potom odvozeny další pojmy
reprezentující konkrétní typy osob evidovaných v ROS, např. právnická osoba, organizační
složka státu nebo svěřenský fond. Model ROS pak modeluje také konkrétní údaje, které
jsou osobách v ROS vedeny. Ty pro jednoduchost v obrázku neuvádíme, ale model je
obsahuje.
Agendy Registr práv a povinností definuje agendy a jejich údaje. Tři z těchto agend byly vymodelovány jako součást tohoto výstupu, jedná se o agendy A1046 - agenda řidičů, A995
- o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikací, A53 - o zadávání veřejných zakázek a A120 - agenda veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. Mezi agendami je zahrnut i model eSbírky - elektronické sbírky zákonů ČR.
4.8 Agenda řidičů Agenda A1046, tedy agenda řidičů se zabývá registrací řidičů a řidičských oprávnění. Řidič je speciálním případem účastníka provozu na silničních komunikacích a jeho speciálními případy jsou cyklista nebo řidič evidovaný v registru řidičů. Tento typ řidiče je středem zájmu agendy registru řidičů a je zároveň speciálním případem typy objektu držitel řidičského oprávnění.
Držitel řidičského oprávnění je držitelem řidičského oprávnění, a to je předmětem dalšího diagramu. Paradoxem je, že držitel řidičského oprávnění je ve skutečnosti pouze držitelem řidičského průkazu (prostřednictvím vztahu má držitele), který osvědčuje typ objektu řidičského oprávnění (a tím uděluje držiteli průkazu řidičské oprávnění). Řidičské oprávnění má typ vlastnosti datum vzniku řidičského oprávnění a je uděleno pro skupinu vozidel. Řidičský průkaz má typy vlastností příjmení držitele na řidičském průkazu, jméno držitele na řidičském průkazu a datum platnosti řidičského průkazu.
V modelu agendy řidičů má řidičský průkaz čtyři specializace – řidičský průkaz vydaný cizím státem, řidičský průkaz vydaný členským státem, mezinárodní řidičský průkaz a řidičský průkaz České republiky. Ten je typem vztahu má evidovaného držitele propojen
s řidičem evidovaným v registru řidičů. 4.9 Agenda o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikací V rámci agendy A998 jsou popsány typy objektů a vztahy mezi nimi v oblasti vozidel a podmínkách jejich provozu na pozemních komunikacích. Model využívá především pojmy ze slovníků zákonů č. 56/2001 Sb. a 361/2000 Sb.
Základním typem objektu je silniční vozidlo. V rámci hierarchie se dělí na speciální typy motorové a nemotorové vozidlo. Speciálním případem nemotorového vozidla je přípojné vozidlo, speciálními případy motorového jsou autobus, motocykl, osobní automobil, nákladní automobil a ostatní silniční vozidla. Vlastnostmi motorových vozidel jsou účel, registrační značka, obchodní název, datum první registrace v jiném členském státě, výrobní číslo podvozku, datum první registrace a VIN. Silniční vozidlo je pomocí typů vztahů propojeno s dalšími typy objektů. Z pohledu provozu na silničních komunikacích jde především o vazby vlastník a provozovatel propojující silniční vozidlo s typy objektů vlastník vozidla a provozovatel vozidla, dále vazba osvědčení o registraci směřující k typu objektu osvědčení o registraci (s vlastností číslo) a vazba technický průkaz směřující k typu objektu technický průkaz (s vlastnostmi číslo a datum vydání). Další vazby směřují k typům objektů značka silničního vozidla, výrobce a motor silničního vozidla. Motor má řadu vlastností jako je typ, zdvihový objem nebo výkon a vazby na typy objektů výrobce a palivo.
Vztahy silničního vozidla k dalším typům objektů určujících jeho způsobilost k provozu na
silniční komunikaci jsou zobrazeny v dalším diagramu. Vycházíme ze speciálního případu
silničního vozidla – technicky způsobilého silničního vozidla. Tento typ objektu musí být
pomocí vztahu má schválení technické způsobilosti propojen právě s jedním objektem
typu technická způsobilost, která musí být prokázána technickou prohlídkou (tento vztah
propojuje technickou způsobilost s typem objektu technická prohlídka). Technická
prohlídka je vztahem provedena na stanici propojen právě s jednou stanicí technické
kontroly, která je vztahem má provozovatele propojena právě s jedním provozovatelem
stanice technické kontroly. Rozdíl mezi technicky způsobilým a technicky nezpůsobilým
silničním vozidlem je především v tom, že technicky nezpůsobilé vozidlo má závadu v
technickém stavu (vztah), která má jako vztažený prvek 2 typ objektu nebezpečná závada.
Jedná se o speciální případ závady, která je zjištěna technickou prohlídkou (jedná se o
vazbu k typu objektu technická prohlídka). Další speciální typy závad jsou vážná závada
nebo lehká závada.
4.10 Agenda o zadávání veřejných zakázek
Tato agenda byla vytvořena úředníky z MMR, zabývá se agendou A53 o zadávání veřejných
zakázek, ale vychází ze zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. V modelech
a diagramech jsou použity pojmy ze slovníku zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných
zakázek (růžové pojmy) a slovníku agendy A53 - o zadávání veřejných zakázek (modré
pojmy).
V prvním diagramu jsou definovány hlavní pojmy a vztahy mezi nimi. V centru diagramu je
typ objektu zadávací postup. Ten má řadu typů vlastností: evidenci výsledku zadávacího
postupu, kategorii zadávacího postupu, datum zahájení zadávacího postupu, stav,
druh zadávacího postupu, způsob podání, návaznost na výsledek jiného zadávacího
postupu a důvody pro použití výjimky. K zadávacímu postupu je napojena řada typů
objektů prostřednictvím vazeb. K zadávacímu postupu má vztah účastník zadávacího
postupu (prostřednictvím typu vztahu je účastníkem) a zadavatel zadávacího postupu
(typ vztahu zadává zadávací postup). Zadavatel má typ vlastnosti typ zadavatele
zadávacího postupu a účastník má typ vlastnosti označení účastníka zadávacího
procesu. Účastník zadávacího postupu je typem vztahu je vybrán propojen s typem objektu
výsledek zadávacího postupu s typy vlastností výsledek ukončení zadávacího postupu
a datum ukončení zadávacího postupu. Z druhé strany mají k zadávacímu postupu vztah
typy objektů soutěž o návrh, veřejná zakázka a její speciální případ dynamický nákupní
systém. Veřejná zakázka je typem vztahu rozdělení veřejné zakázky na části napojena na
libovolný počet částí veřejné zakázky. Veřejná zakázka má typy vlastností název, režim,
druh veřejné zakázky, evidenční číslo ve věstníku veřejných zakázek, evidenční číslo
na profilu, předpokládaná hodnota a identifikátor NIPEZ. Část veřejné zakázky má typy
vlastností předpokládaná hodnota části veřejné zakázky, režim části veřejné zakázky, číslo části veřejné zakázky, název části veřejné zakázky a identifikátor NIPEZ. Druhý diagram zobrazuje vztahy mezi subjekty v zadávacího postupu. Pro popis diagramu vycházíme z typu objektu subjekt s typy vlastností název subjektu, kód NUTS, IČO, sídlo a malý a střední podnik. Subjekt může být prostřednictvím vztahů je zadavatelem, je dodavatelem a má provozní jednotku propojen s typy objektů zadavatel, dodavatel, potažmo provozní jednotka.
Zadavatel má typy vlastností kategorie zadavatele, role zadavatele a adresu profilu, dodavatel má typ vlastnosti role dodavatele. Provozní jednotka může být propojena s dodavatelem nebo zadavatelem pomocí vztahů vystupuje jako samostatná zadavatel a vystupuje jako samostatný dodavatel. Model agendy zadávání veřejných zakázek slouží k modelování procesu zadávání a výběru veřejných zakázek na všech úrovních veřejné a státní správy, které se řídí zákonem o zadávání veřejných zakázek a kterých se dotýká agenda zadávání veřejných zakázek podle Registru práv a povinností. 4.11 eSbírka Posledním modelem popsaným v tomto výstupu je model eSbírky. Ten vznikal po dobu několika let ve spolupráci s firmou Asseco, která je řešitelem zakázky pro realizaci eSbírky Ministerstvem vnitra ČR. Cílem je sjednotit datové modely, které byly navrženy pro publikaci dat eSbírky s Koncepcí sémantického slovníku pojmů a Metodikou tvorby a údržby konceptuálních datových modelů. Firma Asseco navrhla datový model eSbírky ve formě
jedenácti datových sad a osmnácti číselníků. Na jejich základě byly vytvořeny modely, které používají generické otevřené formální normy (například pro zpracování číselníků) a zachovávají obsah a částečně i strukturu reprezentovanou navrženými datovými sadami. Počet pojmů v modelu je opět velký, takže není možné ho jednoduše zobrazit v diagramu, ale glosář je součástí přílohy tohoto dokumentu.
První diagram představuje přehled základních typů objektů, které tvoří eSbírku, a vztahů mezi nimi. Právní akt představuje právní akt jako takový, s typy vlastností citace, účinnost od a účinnost do, číslo, datum zrušení, platnost od a platnost do, zrušení textem, účinnost textem a rok předpisu. Vazbou má znění je propojen se zněním právního aktu, případně vazbou má vyhlášené znění se speciálním případem znění právního aktu – vyhlášeným zněním. Znění právního aktu představuje stav právního aktu v konkrétním čase, tzn. ve znění ovlivněném novelami – jinými právními akty. Každý právní akt má vždy alespoň jedno znění – to vyhlášené, zatímco znění vytvořené pomocí novel jsou zněními konsolidovanými. Znění právního aktu má typy vlastností název a zkrácený název znění právního aktu, citace názvu znění právního aktu, ročník znění, účinnost znění od a do. Znění může mít připojený dokument pomocí vztahu má související dokument a obsahuje konkrétní fragmenty znění – jedná se o členění znění právního aktu na jednotlivé fragmenty, konkrétně jde o speciální případy hlavu, bod, článek, oddíl, odrážku a paragraf. Fragmenty znění jsou mezi sebou propojené typem vztahu má předka a mají typy