31
● převedení zbývajících položek na vazební atributy a pojmenování vazby, ● specifikace entity, na kterou vazba odkazuje. ■ Ošetření entit navázaných vazbami na kořenovou entitu: ● nahrazení navázaných entit sdílenými specifikacemi (pokud jsou k dispozici v Repositáři OFN), ● úprava jejich názvů na základě vazeb. ■ Ošetření entit navázaných vazbami na kořenovou entitu a neodpovídajících sdíleným specifikacím: ● ošetření navázané entity prostřednictvím sdílené specifikace "věc", ● označení položek, které jsou atributy navázané entity, ● ošetření atributů základními datovými typy z Repositáře OFN. ● převedení zbývajících položek na vazební atributy a pojmenování vazby, ● specifikace entity, na kterou vazba směřuje. ● nahrazení navázaných entit sdílenými specifikacemi (pokud jsou k dispozici v Repositáři OFN), ● úprava jejich názvů na základě vazeb. ● Pro každou navrženou datovou sadu je vhodné vytvořit grafický datový model. ● Datové schéma je nutné vyjádřit strojově čitelným způsobem ve formátu JSON.
Návrh datových sad a jejich schémat přímo z konceptuálního modelu agendy: ● Jedná se o využití specializovaných sw nástrojů (např. Dataspecer). ● Umožňuje vytvoření datových schémat pro potřeby publikace ve formátech JSON, XML a CSV a také jejich dokumentaci. Stručný popis takového postupu je uveden u analýzy typu 1 v příkladu 2 (konkrétní postupy se budou vždy
32
odvíjet od použitých nástrojů). 4.2 Publikace údajů agendy do VDF Oblast je zde uvedena nad rámec zaměření dokumentu, dokument se jí přímo nevěnuje, neboť příprava a publikace konkrétních datových sad je plně v kompetenci příslušných OVM. Bez podrobnějšího vysvětlení se jedná o dvě skupiny činností: • Publikace datových sad do VDF ve formátu otevřených dat. • Doplnění údajů v RPP (upraveno v „Metodice definice údajů vedených v agendě“) a evidence metadat v NKOD (evidence metadat v NKOD je upravena postupy katalogizace dostupnými na Portálu otevřených dat (dále POD) a NKOD). 4.3 Publikace údajů jako otevřená data Oblast je zde také uvedena nad rámec zaměření dokumentu a reprezentuje možnost publikace údajů agend pouze ve formátu otevřených dat dle definice v zákoně č. 106/1999 Sb., tedy bez publikace do VDF. Bez podrobnějšího vysvětlení se jedná o dvě skupiny činností: • Návrh datových sad a jejich schémat pro publikaci otevřených dat (upraveno v „Metodice identifikace, publikace, katalogizace a využívání otevřených dat pro samosprávu a státní správu“). • Standardní publikace datových sad a jejich katalogizace v NKOD (interní postupy poskytovatelů, postupy katalogizace dostupné na POD a NKOD).
33
4.4 Kompletní pracovní rámec analýzy agend a návrhu datových sad
34
5 Analýza agendy s využitím konceptuálního modelování
Jedná se o typ analýzy 1, nejdříve se vytvoří sémantický slovník pojmů agendy dle „Metodiky pro definici údajů
vedených v agendě“. Datové sady k publikaci se následně určí na základě vytvořeného sémantického slovníku
pojmů agendy.
5.1 Příklad analýzy celé agendy – agenda A104 Základní registr – registr
práv a povinností
Postup analýzy typu 1 je demonstrován na příkladu registru práv a povinností – části věnované evidenci orgánů
veřejné moci, jejich kategoriím a vykonávaným agendám. Vstupem pro analýzu je zákon č. 111/2009 Sb. o
základních registrech.
5.1.1 Vytvoření glosáře
Podle postupu dle „Metodiky pro definici údajů vedených v agendě“ jsou identifikovány následující důležité
pojmy týkající se objektů a subjektů práva a jejich charakteristik, které jsou evidované v dané části registru práv
a povinností.
Pojem ze zákona č. 111/2009 Sb. o základních
registrech
Typ pojmu
Výběr pro
návrh
datových sad
Poznámka
orgán veřejné moci
subjekt práva
název orgánu veřejné moci vlastnost
přerušený výkon působnosti orgánu veřejné moci od Vlastnost
přerušený výkon působnosti orgánu veřejné moci do Vlastnost
pozastavený výkon působnosti orgánu veřejné moci od Vlastnost
pozastavený výkon působnosti orgánu veřejné moci do Vlastnost
datum zahájení výkonu působnosti orgánu veřejné moci Vlastnost
identifikátor orgánu veřejné moci Vlastnost
identifikační číslo osoby orgánu veřejné moci Vlastnost
je vnitřní organizační jednotkou Vlastnost
Datová schránka orgánu veřejné moci Vztah
Datová schránka Objekt práva
Typ datové schránky Vlastnost
Identifikátor datové schránky Vlastnost
Má sídlo orgánu veřejné moci Vztah
Adresní místo Objekt práva
Kategorie Objekt práva
Identifikátor kategorie Vlastnost
Název kategorie Vlastnost
Platnost kategorie od Vlastnost
Platnost kategorie do Vlastnost
Zařazení do kategorie Objekt práva
Zařazení orgánu veřejné moci od Vlastnost
Zařazení orgánu veřejné moci do Vlastnost
Má zařazený subjekt Vztah
Má kategorii Vztah
ohlašuje agendu Vztah
vykonává agendu Vztah
agenda Objekt práva
35
kód agendy Vlastnost
název agendy Vlastnost
platnost agendy od Vlastnost
platnost agendy do Vlastnost
datum poslední změny agendy Vlastnost
datum vzniku agendy Vlastnost
datum zániku agendy Vlastnost
činnost Objekt práva
Kód činnosti Vlastnost
Název činnosti Vlastnost
Popis činnosti Vlastnost
Typ činnosti Vlastnost
Platnost činnosti od Vlastnost
Platnosti činnosti do Vlastnost
Je vykonávána v agendě Vztah
5.1.2 Vytvoření konceptuálního modelu Dle „Metodiky pro definici údajů vedených v agendě“ je vytvořen konceptuální model registru práv a povinností. Výsledný model je zobrazen na následujícím obrázku.
5.1.3 Rozdělení konceptuálního modelu na logické části odpovídající budoucím datovým sadám Pojmy v konceptuálním modelu se logicky rozdělí do částí, které popisují budoucí datové sady. Pojmy se dělí dle logiky modelované domény takovým způsobem, aby rozdělení dávalo věcný smysl. Cílem je, aby vlastnosti příslušející objektu nebo subjektu práva byly seskupeny v jedné datové sadě. Možné rozdělení ukazují barvy
36
v následujícím obrázku. Jednou barvou jsou označeny pojmy, které jsou reprezentované ve stejné datové sadě. ● Modrá barva označuje datovou sadu Agendy. o Obsahuje také činnosti vykonávané v agendách. ● Zelená barva označuje datovou sadu Orgány veřejné moci. o Obsahuje také zařazení orgánů veřejné moci do kategorií. ● Žlutá barva označuje datovou sadu kategorií orgánů veřejné moci. ● Adresní místo není obarveno, což značí, že není počítáno s uváděním údajů o adresních místech v datových sadách z registru práv a povinností. Vazba na sídlo v datové sadě orgánů veřejné moci je vyjádřena v podobě reference na adresní místo do datové sady publikované jiným poskytovatelem (datové sady adresních míst z RÚIAN publikované ČUZK).
5.1.4 Návrh datových sad Jednotlivé barevně označené části konceptuálního modelu vymezují datové sady. Pro každou datovou sadu se určí její hlavní kořenová entita, od níž se datová struktura odvíjí. Identifikované datové sady mají své struktury navržené v podobě otevřených formálních norem (OFN) a jsou k dispozici v Repositáři otevřených formálních norem na stránkách POD. Datové struktury tak není nutné kopírovat, ale stačí se pouze odkazovat na příslušné OFN. Jednotlivé datové sady se odkazují na tyto OFN: ● Datová sada Agendy. ● Datová sada Orgány veřejné moci. ● Datová sada Kategorie orgánů veřejné moci.
37
5.2 Příklad analýzy části agendy – A998 Agenda o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (Registr silničních vozidel) Postup analýzy je proveden stejným způsobem jako v předcházejícím příkladu. Uvedená část konceptuálního modelu vznikla rovněž stejným způsobem jako v předcházejícím příkladě, model byl vytvořen a exportován z nástroje Výrobní linka sémantického slovníku pojmů, který byl navržen na Ministerstvu vnitra.
Návrh datových sad lze samozřejmě provést stejným způsobem jako v případě registru práv a povinností.
Existují ale i jiné způsoby návrhu datových sad, například využití speciálních sw nástrojů pro jejich odvození
přímo z konceptuálního modelu.
V tomto příkladu je vložena ukázka použití nástroje Dataspecer, který umožňuje vytváření datových struktur
přímým odvozením z konceptuálního modelu. V nástroji se založí jedna nebo více datových struktur, ve kterých
se předpokládá, že budou publikována otevřená data. Pro každou datovou strukturu se určí hlavní kořenová
entita a pro ni se následně vyberou, které její vlastnosti a vztahy mají být v dané struktuře obsaženy. Pro každý
vztah se pak rekurzivně popíše struktura pro cílovou entitu vztahu. Nástroj poskytuje všechny možnosti
odvozené přímo ze struktury konceptuálního modelu.
V řešeném příkladu jsou v nástroji navrženy dvě datové struktury pro silniční vozidlo:
● první je určena pro datovou sadu se základními informacemi o silničních vozidlech,
● druhá pro datovou sadu s detailními informacemi o vozidlech.
Struktury jednotlivých datových sad.
38
Z takto popsaných datových struktur přímo odvozených z konceptuálního modelu jednoduchým „klikáním“, lze pomocí nástroje Dataspecer následně automatizovaně odvodit veškeré potřebné technické artefakty (datová schémata v různých jazycích pro potřeby publikace ve formátech JSON, XML a CSV a také jejich dokumentaci).
39
6 Identifikace subjektů a objektů práva
Jedná se o případy, pro které není nutné vypracovávat konceptuální model agendy a plně dostačuje pouze
sestavený „Glosář pojmů registrů a seznamů“ a analýza relevantní legislativy slouží zejména pro identifikaci a
upřesnění evidovaných údajů.
Tomuto postupu také odpovídá požadavek publikace vyplývající z § 5a Informace zveřejňované způsobem
umožňujícím dálkový přístup Zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, odstavce (1) a (2).
Jedná se o případy publikace dat o základní "datové infrastruktuře" veřejné správy.
K analýze agendy a návrhu datových sad je teoreticky možné přistoupit dvěma způsoby.
● Na základě analýzy příslušné legislativy agendy,
○
výstupem v tomto případě nejsou jenom navržené datové sady, ale také a zejména informace
nutné pro evidenci údajů v RPP.
● Na základě informací o evidovaných údajích agendy v RPP,
○
za předpokladu, že jsou správně a úplně evidované (ideálně dle Metodiky definice údajů
vedených v agendě),
○
aktuální stav evidence údajů agend v RPP (s výjimkou základních registrů), ale tento způsob
zatím neumožňuje.
6.1 Postup analýzy agendy a návrhu datových sad
Dále uvedené postupy vychází z “Metodiky definice údajů vedených v agendě”, avšak jsou využity pouze ty
části, které jsou zaměřeny na identifikaci pojmů souvisejících se zachycením datové infrastruktury analyzované
agendy. Prakticky to znamená, že pojmy zachycující v legislativě nebo v RPP události nebo činnosti nejsou pro
tento typ analýzy relevantní.
6.1.1 Vytvoření glosáře pojmů registrů, seznamů …
● Shromáždění relevantní legislativy a identifikace části, které upravují či popisují evidenci údajů
potřebných v agendě.
● V identifikovaných částech určení důležitých pojmů, které reprezentují:
○
osoby, které jsou subjekty práv nebo povinností v agendě,
○
věci, které jsou předmětem (objektem) práv a povinností v agendě,
○
role osob (role věcí nejsou relevantní, nemohou konat a „brát na sebe“ role),
■ role osob označují osoby ve vztahu k jiným osobám nebo k věcem v kontextu dané
agendy, v němž mají určitý specifičtější význam. Kontext je daný tím, že vystupují v
právních vztazích nebo situacích specifických pro agendu,
○
vztahy mezi osobami nebo osobami a věcmi, které jsou pro danou agendu relevantní a o
kterých jsou vedeny agendové údaje,
○
vlastnosti osob, věcí, rolí, vztahů, které je charakterizují z pohledu agendy.
● Pojem může být v textu uveden jako:
40
○
(rozvinuté) podstatné jméno označující osoby nebo věci (konkrétní i abstraktní) a příp. jejich
části, o kterých jsou v agendě potřebné údaje,
○
(rozvinuté) podstatné jméno označující vlastnosti osob nebo věcí,
○
(rozvinuté) podstatné jméno nebo sloveso označující vztahy mezi osobami nebo vztahy mezi
osobami na straně jedné a věcmi na straně druhé.
● Analýza podkladů z pohledu identifikovaných pojmů za účelem nalezení částí, které pojmy definují,
popisují nebo ze kterých lze popis odvodit.
○
Pokud definice v podkladech existuje, tak její zaznamenání k pojmu včetně reference na
příslušnou část jako zdroj pojmu.
○
Pokud definice v podkladech neexistuje, je vhodné význam pojmu popsat a lze ho následně
považovat za definici. Jako reference na zdroj pojmu se uvádí ta část legislativy, která pojem
nejlépe charakterizuje nebo ze které je definice odvozená. Pokud to není možné, uvede se jako
podklad celý zdroj (např. celý zákon).
○
Nutnost nalezení definic pojmů je důležitá pro přípravu dokumentace datových sad a zajištění
jejich sémantické interoperability.
6.1.2 Odvození evidence údajů agendy
● Výběr pojmů pro evidenci údajů v RPP a návrh datových sad
○
Výběr pojmů, které označují subjekty práva.
■ Pojem typu role, pokud pojem v kontextu agendy označuje roli subjektů práva, o
kterých jsou vedeny údaje v registru osob nebo v registru obyvatel.
■ Většina pojmů označujících subjekty práva označuje role subjektů práva, nikoliv
subjekty práva jako takové. Role subjektu práva je charakteristická tím, že popisuje
subjekt práva v kontextu dané agendy a v alespoň jednom vztahu významném pro
agendu k jinému subjektu práva nebo k objektu práva
○
Výběr pojmů, které označují objekty práva.
■ Pojem typu objektu, pokud pojem v kontextu agendy označuje objekty práva, o kterých
jsou údaje primárně vedeny v této agendě
○
Pojmy, které označují vlastnost.
■ Pojem reprezentuje charakteristiku subjektů nebo objektů práva, role, která je
vyjádřena jako prostý řetězec, číslo, datum, čas, webová adresa, booleovská hodnota
(tj. true/false, pravda/nepravda, ano/ne), apod.
■ Pojem reprezentuje charakteristiku, která je vyjádřena jako hodnota číselníku.
■ Pojem reprezentuje charakteristiku, která je vyjádřena jako jiný subjekt, objekt, role
apod.
○
Pojmy, které označují vztah.
■ Pojem přiřazuje typy subjektů k typům rolí, což znamená, že subjekty mohou
vystupovat v rámci agendy v různých rolích vůči subjektu nebo objektu práva.
● Určení informací nutných pro evidenci údajů agendy v RPP.
○
Každý pojem označující subjekt nebo objekt práva se eviduje jako objekt/subjekt evidovaný
v agendě s následujícími informacemi:
■ Název objektu/subjektu = název pojmu z glosáře pojmů registrů, seznamů.