C2V4.pdf

Type: Document | Status: ready

61

soubory k dispozici též s možností stažení kompletní datové sady. ● Podmínky používání rozhraní pro programování aplikací musí být doplněny dokumentací k rozhraní pro programování aplikací ve formátu čitelném lidským okem i ve strojově čitelném formátu, které jsou otevřené a jsou uznávány na unijní nebo na mezinárodní úrovni. ● Subjekty veřejného sektoru uvedené v odstavci 1 určí kontaktní místo pro dotazy a záležitosti týkající se rozhraní pro programování aplikací s cílem zajistit dostupnost a údržbu rozhraní pro programování aplikací a v konečném důsledku bezproblémové a účinné zveřejňování datových sou borů s vysokou hodnotou. ● Subjekty veřejného sektoru, které mají v držení datové soubory s vysokou hodnotou uvedené v příloze, zajistí, aby byly tyto datové soubory v popisu pomocí metadat označeny jako datové soubory s vysokou hodnotou. ● Aby se usnadnila dostupnost datových souborů pro opakované použití za delší časová období, vztahují se povinnosti uložené tímto nařízením rovněž na stávající datové soubory s vysokou hodnotou ve strojově čitelném formátu, jež byly vytvořeny před datem použitelnosti tohoto nařízení. ● Do dvou let od vstupu tohoto prováděcího nařízení v platnost předloží členské státy Komisi zprávu o opatřeních realizovaných za účelem provedení tohoto prováděcího nařízení. Informace podle odstavce 3 lze případně poskytnout prostřednictvím odkazů na příslušná metadata. ● Každý členský stát poskytne aktualizovanou verzi této zprávy na žádost Komise, která by měla žádost vznést každé dva roky. Nařízení Komise (EU) 2023/138 dále stanovuje, že HVDS musí být zveřejňovány v souladu se: ● společnými sémantickými standardy a ontologiemi, které jsou přijímány v celé EU. Tyto standardy a ontologie mají zajistit, aby data byla srozumitelná a interpretovatelná pro různé organizace a systémy. ● společnými jazykovými standardy a používat společné pojmy a kódování. To z ahrnuje například standardy pro identifikaci geografických území, standardy pro popis ekonomických a finančních dat nebo standardy pro kódování jazyků a znakových sad. 6.1.3.2 Specifika HVDS vůči uvedeným postupům v metodice. Publikace HVDS se řídí postupy uvedenými v metodice, pouze v několika krocích je nutné důsledně respektovat opatření vyplývající z „Nařízení Komise (EU) 2023/138“. ● Oblast identifikace HVDS – identifikovaná témata je nutné ověřit v seznamu konkrétních datových souborů s vysokou hodnotou v jednotlivých tematických kategoriích, který je přílohou „Prováděcího nařízení komise (EU) 2023/138.
● Oblast přípravy datové sady – zde je kladen důraz na sémantickou a syntaktickou interoperabilitu, ze kterého vyplývá povinnost tvorby konceptuálních (sémantických) modelů primárně na základě slovníků a ontologií EU.
o Používání EU Vocabularies, což jsou standardizované slovníky pro označování a popisování dat v evropském kontextu. Jsou navrženy tak, aby umožnily interoperabilitu a sémantickou shodu mezi datovými sadami publikovanými v rámci evropských institucí a členských s tátů. Tyto sémantické slovníky zahrnují terminologii a definice v mnoha oblastech, jako jsou například veřejné zakázky, finance, veřejné služby, doprava a další. V současné době jsou k dispozici všechny základní ontologie a slovníky pro oblasti uvedené v prováděcím nařízení EU 2023/138.
o EU Vocabularies jsou přístupné na internetové stránce https://op.europa.eu/en/web/eu- vocabularies/home. o Povinné používání EuroVoc při přípravě datové sady (např. pro vyhledávaní pojmů v evropských slovnících). o Povinné mapování pojmů vytvořených konceptuálních modelů na odpovídající pojmy v SSP.

62

● Oblast publikace datových sad: o povinné zpřístupnění HVDS ve strojově čitelných formátech prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, o volitelné zpřístupnění HVDS prostřednictvím stažení kompletní datové sady jako datové soubory.
● Katalogizace datové sady: o povinné používání EuroVoc a vazeb do slovníků (sémantika) v metadatech, o označování datových sad v metadatech jako HVDS, o důraz na doplňující dokumentaci publikovaných datových sad. Další upřesňující specifika pro konkrétní datové soubory HVDS v konkrétních tematických kategoriích jsou uvedena v příloze „Prováděcího nařízení komise (EU) 2023/138 ze dne 21. prosince 2022“. 6.2 Samospráva Publikace otevřených dat organizacemi samosprávy ve všech dále uvedených oblastech se plně řídí postupy uvedenými v této metodice (Metodika identifikace, publikace, katalogizace a využívání otevřených dat pro samosprávu a pro státní správu).
V kontextu samosprávy se jedná o data, která jsou poskytována kraji, městy, obcemi a dalšími veřejnými institucemi. Základní oblasti a specifika publikace otevřených dat: ● Publikace otevřených dat zaměřených na zlepšení kvality života občanů. ● SMART koncepty. ● Publikace otevřených dat vyplývající z legislativy. 6.2.1 Publikace otevřených dat zaměřených na zlepšení kvality života občanů Samospráva se zaměřuje na zajištění kvality života občanů na místní úrovni a na plnění místních potřeb a priorit. Tomu odpovídá publikace i užití otevřených dat, které se soustředí na zlepšení kvality života občanů v konkrétním regionu a na poskytování lepších místních služeb. Význam a vliv otevřených dat v oblasti samosprávy: ● mohou pomoci zlepšit kvalitu a efektivitu poskytovaných veřejných služeb (například data o využívání městské dopravy mohou pomoci přizpůsobit trasu a frekvenci autobusů a tramvají potřebám obyvatel a tím zlepšit kvalitu městské dopravy), ● pomáhají zlepšit transparentnost a odpovědnost v samosprávě, (obyvatelé získají přístup k informacím o tom, jak se samospráva řídí a jak využívá své zdroje), ● mohou být využita jako zdroj informací pro rozhodování v samosprávě, (například data o využívání sportovních areálů mohou pomoci samosprávě rozhodnout o investicích do sportovní infrastruktury), ● mohou posloužit jako zdroj pro vznik nových aplikací a služeb, které mohou zlepšit život obyvatel v konkrétním regionu,
● mohou být využita pro vytváření nových produktů a služeb, což může podpořit ekonomický rozvoj regionů, ● umožňují lepší plánování a využívání veřejných zdrojů a služeb, což může vést ke zvýšení efektivity a efektivity řízení samospráv. 6.2.1.1 Výhody standardizace Typickým rysem organizací samosprávy je skutečnost, že všechny řídí a spravují regiony nebo obce, které vykazují

63

podobné, nebo téměř stejné charakteristiky, a tedy i postupy uplatňované při jejich správě jsou podobné. Proto se nabízí publikovat otevřená data o stejných „věcech“ stejným způsobem, což nejen, že usnadní samotnou publikaci otevřených dat, ale zejména rozšíří možnosti jejich užití.
K tomuto účelu jsou určeny především otevřené formální normy (OFN), které umožní organizacím samosprávy publikovat otevřená data efektivnějším a snadnějším způsobem (viz metodika). Standardizace publikace vede ke standardizaci datového fondu samosprávy a ke standardizovaným aplikacím nad otevřenými daty, následně k možnosti nechat si vyvíjet aplikace společně pro více organizací samosprávy a reprezentovat tímto způsobem větší trh pro vývojáře aplikací a uplatnit tak výhody z rozsahu – levnější aplikace. Výhody a přínosy standardizace využitím otevřených formálních norem: ● poskytovatelé dat (kraje, ORP, seskupení ORP, obce, …) o větší a zajímavější trh pro vývojáře, o uplatnit výhody z rozsahu – levnější aplikace, o nabídka větší pestrosti (standardizovaných) aplikací, o efektivnější využití financí: ▪ neplatit opakovaně za stejné věci, ▪ lepší specifikace požadavků na mobilní aplikace, ▪ sdílené náklady, … o příležitosti pro pořádání Hackathonů i na úrovni obcí, ● vývojáři aplikací o snadnější tvorba aplikací, o samospráva – zajímavější trh, o vetší vývojářská základna, … ● občan o jedna aplikace pro stejné informace v různých lokalitách, ▪ turistika, ▪ informace o úřadech, ▪ telefonní čísla, ▪ podpora mobility, ▪ podpora a usnadnění turistiky, cestování, ... o větší výběr aplikací dle osobních preferencí. 6.2.1.2 Způsoby využití OD: ● Publikovaná otevřená data jsou zdrojem pro nejrůznější aplikace (např. „Moje město“) a webové portály.
● Jednou publikovaná data jsou tak opakovaně používána a prezentována na více „místech“, což přináší celou řadu výhod: o Konzistenci, aktuálnost, sdílení, a hlavně důvěryhodnost publikovaných údajů. o Dostupnost více komunikačních kanálů směrem k veřejnosti pro předávání informací. o Přenechání samotné (často i nákladnější) vlastní prezentace informací třetím stranám – úspora nákladů poskytovatele dat (např. Mapy.cz, Google, weby regionálních společnosti, …). ● Spojování publikovaných datových sad samosprávou
o vytváření nových kontextů a informací propojením místních datových sad, datových sad různých obcí, regionů a datových zdrojů vytvořených v rámci projektů podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Cílem nových kontextů je podpora:

64

▪ turistiky a pořádaných kulturních akcí. ▪ shromažďování informací o pamětihodnostech, ▪ zmapování historie. o Příkladem aplikací využívající tento typ dat mohou být: můj kraj, můj okres, můj region, … ● Spojování místních datových sad se sadami publikovanými státní správou o státní správa publikuje data z celé řady oblastí, např. z oblasti životního prostředí, nakládání s odpady, výsledky sčítání lidu, statistiky ČSÚ, statistiky MPSV, kriminalitu, …, o spojováním s místními otevřenými daty mohou vznikat zajímavé kontexty a aplikace, jako např. „Poznej svoji obec, okres, kraj“, “Místo, kde žiji”, … ● Vzájemné spojování datových sad publikovaných státní správou (obsahující data samosprávy). ● tvorba nových kontextů napříč celou samosprávou na základě dat publikovaných státní správou. Názorným příkladem jsou aplikace vzniklé na Hackathonu veřejné správy ver. 2.0 ve dnech 14– 15/9/2018 v sídle NKÚ. Např: o Míra zadluženosti obcí vs. vybrané výdaje. o $obec (=Srovnávač Obcí), pomocník zvídavého komunálního voliče. ● Publikace datových sad zaměřených na infrastrukturu obce/ města, v tomto případě otevřená data zastávají dvě role: o jsou přímým zdrojem dat, o současně mohou působit jako samotná integrující platforma jednodušších konceptů SMART Cities. 6.2.2 SMART koncepty 6.2.2.1 Role Otevřených dat v oblasti SMART CITIES Koncept SC zahrnuje potřebu spolupráce různých zainteresovaných stran (veřejná správa, občané, poskytovatelé služeb, akademický sektor, výrobní sektor, dodavatelé, …), což vyžaduje jasně definovaný a otevřený přístup k datům, které tyto spolupráce nebo produkty vzniklé ze spolupráce generují. Tento přístup lze definovat jako: ● požadavek na vytváření otevřených řešení a jejich sdílení, ● používání otevřených standardů, ● publikaci všech dat jako otevřených dat pro zajištění jejich všeobecného sdílení a opakovaného použití, ● zajištění vysoké kvality a dostupnosti poskytovaných dat, ● používání sdílené infrastruktury. Pro zajištění vnitřně datově provázaného (synergického) kontextu celého města, sestávajícího z heterogenních systémů v rozmanitém organizačním prostředí, je požadavek na zajištění datové propojitelnosti (interoperability) klíčový. Datová propojitelnost musí vykazovat následující charakteristiky: ● být otevřená a standardizovaná, ● umožňovat vzájemné sdílení dat, ● být transparentní, ● musí zaručovat kvalitu všech předávaných dat. Technická rozmanitost datových zdrojů a jejich vlastníků vede k následujícím problémům, které ovlivňují úspěšnost celého konceptu SC. ● Problém 1 - obtížná shoda nad standardy pro danou oblast / doménu s chybějící vizí dalšího využití otevřených dat pro občany i pro samotné tvůrce datových sad. ● Problém 2 - neochota jednotlivých subjektů (ze soukromého i veřejného sektoru) zpřístupňovat a

65

sdílet data k všeobecnému použití (často i v důsledku obtížné technické realizovatelnosti). ● Problém 3 - nedostatečná kvalita a spolehlivost nejen senzorických dat. ● Problém 4 - neexistence (případně velká složitost nebo „dodavatelská uzavřenost“) jednotného integračního rozhraní na úrovni města pro napojení různorodých zdrojů dat a řešení jednotlivých domén konceptu SC. ● Problém 5 - neefektivní vynakládání finančních prostředků na řešení „opakovatelného konceptu SC“ nebo jeho částí u 14 krajů a 6 258 obcí ČR. 6.2.2.2 Zásady/doporučení pro začlenění otevřených dat do konceptu SMART CITIES Otevřená data slouží jako: ● integrující platforma konceptu SC, ● základ standardizace dat v konceptu SC, ● základ pro výměnu a sdílení dat mezi všemi zainteresovanými stranami, ● základ tvorby otevřených řešení při dalším zhodnocování dat, ● prostředek vedoucí k úsporám při realizaci SC. Při naplňování konceptu SC je vhodné až životně nezbytné se v oblasti otevřených dat řídit následujícími doporučeními. Oblast integrace dat a tvorby integrační platformy. ● V případě technicky jednoduchých řešení, nenáročných na specifické formáty výměny dat, je vhodné jako základ pro integraci a výměnu dat použít přímo formát otevřených dat. ● Technicky sofistikované systémy (IoT, výsledky měření ze senzorů, …) se specifickými formáty dat je nutné řešit specifický m, na dané platformě závislým způsobem. Řešení, ale musí také poskytovat všechna získaná i odvozená data ve formátu otevřených dat. Je nutné zajistit, aby data nezůstala uzamčeny v systému. Je nutné mít možnost všechna data kdykoliv ze systému získat ve strojově čitelné podobě a v otevřeném formátu a pracovat s nimi libovolným způsobem i mimo tento samotný systém. Oblast standardizace ● Nezbytnou součástí kvalitní a snadné integrace a opakovaného použití dat je standardizace datových formátů a datových struktur všech používaných dat a harmonizace jejich sémantiky. K tomu slouží otevřené formální normy. Je nutné dodržovat existující normy a aktivně se podílet na jejich tvorbě a rozvoji. ● DIA koordinuje rozvoj otevřených formálních norem ve spolupráci s poskytovateli i uživateli dat. Pro každého poskytovatele je důležité se do rozvoje zapojit. ● V rámci všech zainteresovaných subjektů do konceptu SC je také nutné dosáhnout shody nad dalšími procesními a legislativními pravidly otevřených dat. Jejich aktuální podoba je zveřejněna v podobě Standardů otevřených dat (garantuje DIA). Oblast komunikace
● Pro naplnění základního cíle SC je nutné zajistit, aby veškerá data byla přístupná komukoliv ve formátu otevřených dat. Data nejsou využívána pouze pro konkrétní řešení v rámci konceptu SC, ale jsou také zveřejněna jako otevřená data pro využití v dalších různých službách (mobilní aplikace, webové služby, novinové analytické články, studentské práce atd.) a také proto, aby nové služby mohly vznikat. ● Základní otázka při zveřejňování dat zní "Existuje nějaký důvod data nezveřejňovat?", nikoliv otázka "Existuje nějaký důvod data zveřejňovat?". Druhá otázka má totiž vždy odpověď "ANO". Jestliže data sbíráme, mají pro nás nějaký význam a smysl. A určitě nejsme jediní, kteří v datech tento smysl vidí. Oblast vytváření otevřených řešení

66

● Doporučení uvedená v částech „Oblast standardizace“ a „Oblast komunikace“ př ímo podporují vznik nových otevřených řešení i mimo plánovaný koncept SC. Pro tvůrce aplikací to znamená snadnější tvorbu aplikací a zajímavý trh (6 258 obcí a 14 krajů). ● Pro občany se nabízí větší a bohatší výběr aplikací (dle osobních preferencí) doplňujících záměr města při budování konceptu SC. Oblast financí a hledání úspor při budování konceptu SC Doporučení uvedená v částech „Oblast standardizace“ a „Oblast komunikace“ mají přímý dopad do efektivity budování konceptu SC. Sjednocení a standardizace problematiky SC vede k tomu, že: ● tématika měst, obcí, regionů a jejich správy se stanou větším a zajímavějším trhem pro vývojáře, ● města, obce a regiony budou moci uplatnit výhody z rozsahu a získat levnější aplikace a řešení, ● bude možné nabídnout občanům (rezidentům, pracovníkům, turistům, …) větší pestrost aplikací, ● nebude nutné platit opakovaně za stejné produkty a tím efektivněji využívat finance, ● bude možné lépe specifikovat společné požadavky na aplikace a řešení, ● bude možné sdílet náklady. 6.2.3 Publikace otevřených dat vyplývající z legislativy Publikace otevřených dat samosprávou na základě povinností vyplývajících přímo z legislativy ČR jsou spíše výjimkou. Zatím se jednalo pouze o publikaci dat z úředních desek na základě § 5a odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. V případě další povinné publikace otevřených dat vyplývající z legislativy, která se bude týkat i organizací samosprávy, bude vždy s velkou pravděpodobností pro takové případy připravena odpovídající otevřená formální norma (OFN), stejně, jako to proběhlo v případě publikace dat z úředních desek.

67

Část 2. Komunikace a propagace 7 Prezentace a propagace dat 7.1.1 Komunikační strategie Komunikaci o otevřených datech z pozice garanta otevřených dat upřesňuje vypracovaná „Komunikační strategie pro cílové skupiny otevřených dat“, která je dostupná na stránkách POD včetně její přílohy. Strategie obsahuje analýzu prostředí otevřených dat v ČR, podrobný popis jednotlivých cílových skupin, přehled doporučené komunikace s cílovými skupinami otevřených dat, formáty sdělení, doporučené komunikační kanály a četnosti komunikace. 7.1.1.1 Doplnění komunikační strategie pro komunikaci poskytovatelů otevřených dat. Základní obecné rady a doporučení: ● Jednoduchý jazyk, který je srozumitelný pro cílovou skupinu. ● Vizualizace pro přehlednější a srozumitelnější předávání informací. ● Příběh (relevantní pro cílovou skupinu) o tom, jak otevřená data mohou pomoci lidem a společnostem.
● Ukázky, jak lze otevřená data využít v praxi. Vhodné příklady úspěšných aplikací a projektů, včetně sdílení dobré praxe mezi jednotlivými subjekty veřejné správy. ● Podpora a spolupráce s ostatními organizacemi a lidmi, kteří se zajímají o otevřená data. Vytváření fór pro diskusi a spolupráci. ● Dostupnost a srozumitelnost otevřených dat pro širokou veřejnost. Vhodné (datové) portály, webové stránky, aplikace a jiné nástroje k prezentaci dat. ● Transparentní komunikace o tom, jaká data jsou k dispozici a jaká jsou omezení, včetně uvedení zdroje dat a způsobu, jakými byla data získána. 7.1.2 Propagace otevřených dat Propagace otevřených dat se zaměřuje na šíření informací o tom, co jsou otevřená data, jaké jsou jejich výhody a jak se k nim mohou různé skupiny lidí připojit a využít je.
Propagace může být prováděna prostřednictvím různých kanálů, jako jsou webové stránky, sociální sítě, konference, oceněním úspěšných projektů odbornou veřejnosti a podobně. Cílem propagace je zvýšit povědomí o otevřených datech a podpořit proces otevírání dat subjekty veřejné správy a jejich využití pro širokou veřejnost. Doporučení a aktivity pro cílové skupiny. ● Propagace pro vývojáře by měla být orientovaná na praktické využití dat a měla by poskytovat vývojářům užitečné nástroje a informace, které potřebují k vytváření nových aplikací a služeb.
o Vytvoření webových stránek, které budou zaměřeny na vývojáře a budou obsahovat informace o dostupných otevřených datech, API, SDK, nástrojích pro zpracování dat a dalších užitečných informací pro vývojáře. o Pořádání prezentací a workshopů pro vývojáře s poskytnutím praktických návodů a ukázek. o Pořádání hackathonů a soutěží, které budou zaměřené na využití otevřených dat. o Aktivně se zúčastňovat akcí pořádaných jinými subjekty s ukázkami způsobů využití dat. o Poskytnutí detailní dokumentace API pro otevřená data. ● Propagace otevřených dat pro novináře.