C5V1 - Definice scénářů využití konceptuálních modelů
Vytvořeno v rámci projektu
Rozvoj datových politik v oblasti zlepšování kvality a interoperability dat veřejné správy CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0013983
KA 6: Návrhy a realizace prostředí pro ontologické konceptuální datové modelování
Výstup: C5V1 Definice scénářů využití konceptuálních modelů
Verze výstupu: 01 Indikátor: 8 05 00 Počet napsaných a zveřejněných analytických a strategických dokumentů (vč. evaluačních)
- Definice výstupu Typ výstupu: Dokument s popisem scénářů Budou definovány a analyzovány prioritní scénáře využití ontologických konceptuálních datových modelů legislativy a agend pro zlepšení sémantické datové interoperability informačních systémů, které použijeme v dalších krocích pro validaci výstupů cíle.
- Úvod
Tento dokument popisuje scénáře práce s konceptuálními modely ve veřejném sektoru - zejména tedy
při publikaci a údržbě otevřených dat, a obecněji též v agendách veřejné správy.
V kapitole 3 identifikujeme jednak klíčové procesy (aktivity), podle kterých se při práci s daty a datovými zdroji již nyní postupuje, jednak ty, které s sebou nově přináší agenda tvorby a údržby konceptuálních modelů.
Jednotlivé identifikované prioritní scénáře, představené v kapitole 4, pak popisujeme ve vztahu k těmto klíčovým aktivitám. Navržené scénáře mohou spadat do oblastí, ve kterých se budou s určitou variabilitou konkrétní scénáře obměňovat. Typy scénářů v oblastech se budou ve svých charakteristikách opakovat a většina problémů, které bude vhodné řešit za použití konceptuálních modelů, bude odpovídat některému ze zde popsaných prioritních scénářů. I přes to zde nejsou popsány (a ani nebylo snahou popsat) všechny scénáře, k nimž je použití konceptuá lního modelu výhodné. - Procesy tvorby a využití konceptuálních modelů
ve veřejné správě
Na úvod je vhodné popsat, jaké procesy doprovází tvorbu a využití konceptuálních modelů. Potřeby
subjektů veřejné správy, které stojí za těmito procesy, do značné míry v ysvětlují, jaké scénáře se pro
využití konceptuálního modelování nabízejí. Obrázek 1 popisuje procesy na čtyřech úrovních. První
úroveň (na obrázku zelená) popisuje proces tvorby konceptuálního modelu, druhá úroveň (modrá)
směřuje k publikaci dat, třetí úr oveň (žlutá) se zabývá dokumentací a čtvrtá (růžová) procesem
aktualizace aktiv vytvořených na ostatních úrovních. Proces P12 - Poskytování služeb s konceptuálním
modelováním nesouvisí věcně, ale jedná se o služby, které mohou sloužit k zpřístupnění datový ch
výstupů kterékoliv dílčí aktivity vhodnou formou.
Hierarchie procesů ukazuje souvislou posloupnost od potřeby znalosti nové domény až po publikovaná, popsaná a aktualizovaná data dané domény propojená s ostatními daty veřejné správy, ovšem vstupy do j ednotlivých procesů mohou pocházet i z jiných zdrojů. Každý scénář využívá a prioritizuje jiné procesy, procesy se v různých scénářích opakují a pomocí procesu jsou scénáře propojeny, nebo na sebe přímo navazují.
Obrázek 1: Procesy tvorby a využití konceptuálního modelování ve veřejné správě.
3.1. Procesy tvorby konceptuálního modelu
První úroveň obsahuje tři procesy. Pracovní postup začíná u systematizace pojmosloví. Ta v první fázi
probíhá v hlavách, na papírech a v tabulkových procesorech expertů na da nou doménu. Typicky se
může jednat například o sjednocení názvosloví mezi různými skupinami účastníků meziresortních
projektů nebo pro tvorbu nového legislativního dokumentu. Cílem je identifikovat klíčové pojmy dané
domény a jejich jednoznačné a jedinečné definice.
Následuje proces formalizace pojmů s přesně specifikovaným významem do tzv. glosářů -
uspořádaných hierarchií. Hierarchická struktura představuje vztahy definující širší význam pojmů (např.
specializace obec ➝ město) a slouží tak k lepší orientaci v pojmech samotných.
Vzhledem k množství vztahů, které širší význam může představovat, může být pojem ve vztahu k více
pojmům a prostá hierarchická struktura pro toto zobrazení není vhodná. Závěrečný proces na této úrovni
spočívá v tvorbě vztahů mezi p ojmy a specifikaci jejich významu (například pojem “barva očí” je
vlastností pojmu “člověk” a představuje konkrétní barvu, kterou mají oči daného člověka - zároveň je
možné definovat i obor hodnot, kterých vlastnost bude nabývat). Součástí procesu může bý t
i vizualizace typů pojmů a konkrétních vztahů, například formou diagramů.
První úroveň procesů konceptuálního modelování vytváří formalizované slovníky, které popisují
podrobně a strojově čitelně procesy ve státní a veřejné správě, legislativní a jiné d okumenty včetně
zákonů, vyhlášek a nařízení a vzájemně je propojují. Jedná se o procesy, které je nutné nově zavést,
aby bylo možné využít výhod konceptuálních modelů v jednotlivých scénářích. Procesy na dalších
úrovních využívají výstupů těchto tří procesů.
3.2. Procesy publikace dat
Na různých úrovních veřejné nebo státní správy vznikají data, která bývají pořizována na základě
legislativních či jiných dokumentů a na základě procesů veřejné nebo státní správy. Jedná se například
o data Registru území identifikace, adres a nemovitostí, která jsou pořizována a publikována na základě
zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, nebo o data digitální technické mapy poskytovaná
podle zákona č. 47/2020 Sb., se kterými se pracuje ve scénářích č. 2 a č. 4. Tato dat a by měla být
publikována v podobě, která umožňuje využívat pojmů v legislativě či procesech zavedených. To přináší
řadu výhod, jmenujme například popis datových sad na základě definic v legislativě nebo propojení
různých datových sad napříč veřejnou správou. K publikaci dat směřují čtyři procesy.
První z nich, samotný sběr dat, se konceptuálním modelováním až tolik nezabývá, může však využít
konceptuálních modelů pro zjednodušení samotného sběru dat např. tak, že formuláře sloužící ke sběru
dat budou přímo automaticky vytvářeny z konceptuálního modelu a tím poskytnou tvůrcům dat např.
legislativní definice pro jednotlivé atributy. V řadě scénářů jsou data již posbírána a týkají se pouze jejich
publikace. V případě, že jsou data sbírána za účelem jejich publ ikace v souladu s procesem veřejné
správy nebo podle legislativy, konceptuální model umožňuje zefektivnit sběr dat - například jednou
měřící metodou může být naměřeno více atributů.
Oproti tomu tvorba datových schémat může využít konceptuálního modelování v plné míře. Datová
schémata jsou technické artefakty, které definují obsah a strukturu poskytovaných dat, například
v závislosti na formátu. Datová sad může být publikována ve více formátech, ty ovšem musí obsahovat
data se stejným obsahem. I tak by se ov šem mohlo stát, že atributy budou mít jiné názvy a data jinou
strukturu (může to být dáno například formátem). Využití konceptuálního modelování v první řadě
zajišťuje, že je pro různá datová schémata stejné datové sady jasné, které objekty a atributy dato vého
schématu představují konkrétní prvky reálného světa. Datová schémata mohou být v případě precizně
provedených modelů pro různé datové formáty dokonce automaticky generována.
Další proces transformuje data ze zdrojové podoby (což může být databáze, proprietární nebo otevřený
formát, ale i data na papíře nebo video) do podoby dané datovým schématem, tedy odpovídající
konceptuálnímu modelu. Data mohou být tvořena až během tohoto procesu, například vkládáním do
formuláře, který je generován z konceptuálního modelu.
Posledním procesem je samotná publikace, která už jde mimo konceptuální modelování. Publikace
zajišťuje dostupnost dat na internetu, ať už vystavením dat na konkrétní web, nebo prostřednictvím
webových služeb.
3.3. Procesy dokumentace a katalogizace
Kromě toho, že jsou data publikovaná, je nezbytné, aby byla i vyhledatelná v souladu s FAIR principy.
K tomu mají primárně sloužit metadata popisující standardizovaným způsobem datové sady. Metadat a
jsou sdružena v katalozích a umožňují vyhledávání konkrétních datových sad podle informací v nich
uvedených.
Metadata bývají publikována ve strojově čitelném formátu a zpravidla odpovídají nějakému standardu,
např. ISO normě, CKAN nebo DCAT-AP (v aktuální verzi 1.1). Jejich struktura bývá daná a jejich obsah
může být z větší části gen erován z konceptuálního modelu. Metadata kromě informací o datové sadě
obsahují i informace o územním rozsahu, aktuálnosti dat, jejich úplnosti nebo o samotném poskytovateli.
Tyto informace musí být do metadata doplněny jiným způsobem.
Kromě metadat, která jsou strojově čitelná, může být z konceptuálních modelů (a to plně automaticky)
vytvořena i dokumentace pro lidi, například ve formátu HTML. Kvalita vygenerované dokumentace bude
úměrná kvalitě a podrobnosti popisu datových sad v konceptuálním modelu, případně s nimi spojených
zdrojů (dokumentů, diagramů atd.).
Katalogizace není pak ničím jiným než publikací metadat v katalogu, aby byla veřejně vyhledatelná.
Zatímco na data se mohou vztahovat licenční podmínky či poplatky, pro metadata je to nevhodné -
placenou datovou sadu si nekoupí nikdo, kdo o ní nic neví.
3.4. Procesy aktualizace
Publikací životní cyklus nekončí. Procesy na nejvyšší úrovni se starají o to, aby při změně výstupů na
některém z nižších procesů byly změny zapracovány a procesy publikace a kata logizace nadále
generovaly aktuální data a metadata. Změny se prakticky mohou stát na třech úrovních - změní se
datové schéma, změní se data samotná, nebo se změní informace v metadatech.
Změna schémat vychází zpravidla ze změny legislativy nebo jejich pro cesů a promítá se do procesu
tvorby datových schémat skrze konceptuální modely. Změna schémat má ve většině případů za
následek změnu dat (je potřeba obohatit data o nové informace) a metadat (minimálně aktualizovat
informace o aktuálnosti dat a datovém schématu).
Změna dat je způsobena například aktualizací nebo novým sběrem dat, nebo rozšířením časového
nebo územního rozsahu a má za následek aktualizaci metadat.
Aktualizace metadat může být sama o sobě způsobena například změnou poskytovatele dat, nebo jeho
kontaktních údajů.
4. Prioritní scénáře
Výše popsané procesy popisují jádro tvorby konceptuálních modelů a jejich využití při publikaci dat ve
veřejné správě. Jednotlivé subjekty bu dou procesy využívat pro různé účely v souvislosti s tím, jaká je
jejich role ve veřejné správě a jaké konkrétní úkoly a problémy řeší. V následující sekci je definováno
několik oblastí pro prioritní scénáře, u kterých předpokládáme, že pokryjí většinu scé nářů, které budou
subjekty veřejné správy v rámci své agendy řešit. Pro každou oblast je vždy uvedeno několik příkladů
konkrétních scénářů.
4.1. Uspořádání pojmosloví dané domény
Scénáře v této oblasti se týkají problematiky žádné nebo nedostatečné systematizace názvosloví. Cílem
scénářů je zpravidla pouze zajistit, aby pracovníci správně a v plném rozsahu chápali významy pojmů,
které používají. Alternativním scénářem je vzájemné porozumění pracovníků s různým zaměřením, kteří
pro různé významy (tzv. pojmy) používají různá slova (slovo, které pro pojem používají).
Obrázek 2: Pojem “stavební objekt” je používán v Zákoně č 111/2009 Sb. o základních registrech. Objekty tohoto typu jsou pracovníky na různých pozicích nazývány různě: geodeti jim mohou říkat “stavby”, architekti “budovy” a stavaři “konstrukce”. Konceptuální model zajistí, že si členové všech tří skupin rozumí i při používání různých slov pro stejný pojem. Scénáře v této oblasti využívají procesů P1 - P2 na první úrovni z obrázku 1. Vstupem bývá zpravidla legislativní nebo jiný dokument, nebo seznam nesourodých pojmů na papíře, na HTML stránce nebo v tabulkovém procesoru. Precizním popisem a zařazením pojmů včetně zavedení přesných definic, zdrojů a upřednostňovaných, ale i alternativních názvů vzniká glosář. Ten je v řadě případů dostačujícím nástrojem pro porozumění, ovšem řešení některých problémů lze následně automatizovat vytvořením modelů nad pojmy glosáře. Kombinaci glosáře a modelu říkáme významový slovník, množinu vzájemně propojených slovníků pak nazýváme Sémantický slovník pojmů (SSP). Uspořádání názvosloví šetří čas a umožňuje pracovat s legislativními pojmy v přesném významu a to i vzhledem k dalším slovníkům. Následující příklady konkrétních scénářů ukazují, jaké problémy uspořádání pojmosloví pomáhá řešit. Scénář č. 1 - Uspořádání pojmosloví pro tvorbu Metropolitního plánu Prahy Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) pracuje na návrhu Metropolitního plánu Prahy. Dokument, který je v podstatě územním plánem hlavního města, se skládá z textové části, mapové části a tzv. krycích listů, které popisují jednotlivé lokality. Textová část definuje pravidla, kterými se řídí zbylé části, ale kterými se řídí i orgány činné v územním řízení. Metropolitní plán musí dodržovat další závazné legislativní dokumenty, které se zabývají územním plánováním a přepoužívá pojmy, které se v nich
vyskytují, například pro vysvětlení nových pojmů. Jedná se hlavně o Pražské stavební předpisy, které jsou aktualizovány každé dva roky a Stavební zákon (č. 183/2006 Sb.). Uspořádání pojmosloví řeší dva dílčí problémy:
- Identifikace pojmů z jiné legislativy použitých v Metropolitního plánu,
- Porozumění mezi architekty, legislativci, GIS specialisty a územními plánovači,
Metropolitní plán využívá pojmy, které jsou definovány nebo používány na jiných úrovních legislativy. Pro tvorbu a používání Metropolitního plánu je nezbytné význam těchto pojmů znát i v kontextu propojenosti s ostatními pojmy. Jako velký problém se ukazuje, že v legislativě řada pojmů není definována, protože se předpokládá jejich “generický” význam. V pr axi pojmy každý používá jinak a dochází ke konfliktům v jejich použití. Příkladem může být použití pojmu ve významu, který je v přímém rozporu s použitím stejného pojmu v jiném legislativním dokumentu. Přestože Metropolitní plán Prahy má sloužit pro územní plánová ní, v širším hledisku se týká i legislativců, GIS specialistů nebo architektů, jejichž povinnosti jsou Metropolitním plánem ovlivněny, nebo kteří se přímo podílí na jeho tvorbě. Členové těchto skupin používají zpravidla vlastní názvosloví, pro hladký průběh procesů územního plánování je ovšem třeba, aby si členové těchto skupin navzájem rozuměli.
Scénář č. 2 - Uspořádání pojmosloví pro systematizaci digitálních technických map krajů Od začátku 21. století se na úrovni krajů mluví o zavedení standardu o Digitální technické mapě (DTM). Roku 2018 podepsaly dotčené instituce memorandum o spolupráci při zajištění vzniku Digitální technické mapy České republiky, její součástí mají být digitál ní technické mapy krajů, obcí a digitální mapa veřejné správy. Obce a kraje již daty, které mají být náplní DTM, disponují a publikují je. Chybějící standardizace je však překážkou výstavby infrastruktur a nadměrnou zátěží pro byrokracii a výrazně zvyšuje náklady. Vznikl zákon č. 47/2020 Sb., který implementuje Digitální technickou mapu a zavádí pojmy definující její obsah, které se mohou lišit od pojmů, které jsou používány správci a pořizovateli stávajících datových sad. Digitální technická mapa upravuje strukturu, ve které jsou taková data publikovaná. Obce i kraje dotčená data pořizují a publikují, ovšem struktura (a asi i obsah) se liší. Přichází problém určit, která data odpovídají objektům definovaných v DTM. Kromě toho je vhodné propojit model DTM k evropským a mezinárodním standardům, jako je například klasifikace tříd CCI pro Building Intelligence Model (BIM). Řešení problému vyžaduje vytvoření glosáře objektů Digitální technické mapy a s ní spojených nařízení (zákon, vyhláška) s přesnou specifikací toho, co konkrétní objekty znamenají, aby bylo možné vytvořit funkční mapování mezi stávajícími datovými schématy a DTM. Podobným způsobem je potřeba vytvořit glosáře (případně i modely) evropských a mezinárodních standardů, nebo využít již existující.
V případě existence slovníků v podobě, která neodpovídá potřebám konceptuálního modelování může být jednodušší použít některý existující nástroj pro převod např. tabelárních dat do podoby SKOS slovníku. Pro tvorbu slovníků založenou na legislativních či jiný ch dokumentech je možné vytvořit specializované nástroje založené na principu textové analýzy textových dokumentů.
Dobře popsané pojmy by mělo být snazší propojit pomocí mapování. To bude často mezi pojmy ze dvou
slovníků v poměru m ku n. Zároveň mapování bude probíhat mezi více slovníky zároveň. To umožňuje
odvozovat propojení mezi pojmy slovníků, které mezi sebou žádná mapování nemají.
Sémantické slovníky pojmů samy o sobě vytvářejí znalostní bázi nutnou pro porozumění objektům DTM
a jejich mapování na data sbíraná a publikování v obcích a krajích. Přesunem na druhou úroveň procesů
využití konceptuálních modelů bude možné slovníky využít k tv orbě schémat datových sad DTM
a transformaci stávajících dat publikovaných kraji a obcemi do této struktury.
Scénář č. 3 - Uspořádání pojmosloví v oblasti eGovernmentu
Podobný problém jako v předchozích scénářích může řešit v podstatě libovolná veřejná i soukromá
instituce. Směrem k digitalizaci veřejné správy je významným projektem Národní Architektonický Plán,
který určuje metodiku pro služby eGovernmentu v České Republice. Pro srozumitelnost
architektonického plánu vznikl slovník eGovernmentu. Tento slovník je podle výše uvedeného významu
glosářem a slouží ke sjednocení názvosloví v oblasti digitalizace veřejné správy.
4.2. Podpora tvorby a publikace otevřených dat
Druhá oblast prioritních scénářů se zabývá tvorbou a publikací otev řených datových sad. Jedná se
o jeden z primárních cílů projektu KODI a konceptuální modelování v něm má nezastupitelnou roli. Za
součást publikace je z pohledu otevřených dat považována i jejich dokumentace a katalogizace. Proces
tvorby a publikace otevřených dat je tvořen procesy P3 - P11, ale konkrétní scénáře v závislosti na
problémech, které řeší mohou využívat pouze některé z nich.
Zákon č. 106/1999 v aktuálním znění definuje otevřená data jako „informace zveřejňované způsobem
umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel
následného využití není omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat “. Z této
definice jsou otevřenými daty pouze ta data, která jsou publikována (P7), popsána pomocí metadat (P9)
a zveřejněna v Národním katalogu otevřených dat (P10). Konceptuální modelování (jak je popsáno v
kapitole Procesy tvorby a využití konceptuá lních modelů ve veřejné správě ) do samotných těchto
procesů nemusí tolik zasahovat, scénáře v této oblasti se zabývají převážně procesy tvorby datových
schémat (P5) a tvorby dokumentace (P8) a metadat (P9).
Účastníky těchto scénářů jsou zpravidla organizac e, které chtějí data, která mají nebo se chystají
pořizovat, publikovat jako otevřená data. Případně se může jednat o organizaci, která chce publikaci
otevřených dat umožnit jiným stranám.
Vzhledem k tomu, že výstupem ze scénářů v této oblasti jsou publiko vaná otevřená data popsaná
datovými schématy napojenými na konceptuální datové modely, nebo prostředky, které k tomuto cíli
vedou, považujeme zde za vhodné uvést příklady využití těchto dat. Otevřená data odpovídající
schématům vytvořeným podle konceptuáln ích modelů jsou propojená mezi sebou na základě svého
významu, a též na legislativu, která je předepisuje. Vztahy existující mezi třídami (pojmy) konceptuálního
modelu existují i v instancích těchto pojmů - konkrétních datech těchto datových sad. Takto publikovaná
data jsou auditovatelná vzhledem k legislativním dokumentům, do jaké míry plní legislativní požadavky
atd.
Scénář č. 4 - Zjednodušení tvorby sdíleného datového schématu pro Digitální
technickou mapu (DTM)
V návaznosti na scénář č. 2, jehož výstupem je mimo jiné Sémantický slovník pojmů Digitální technické
mapy je nyní úkolem vytvořit datové schéma a efektivně jej sdílet mezi poskytovatele. Účastníkem
tohoto scénáře pravděpodobně nebudou sami poskytovatelé, ale centrální autorita, která
poskytovatelům dat poskytne schéma, ve kterém mají data publikovat. V případě Digitální technické
mapy je touto autoritou Český úřad zeměměřický a katastrální. Publikace dat DTM je dána legislativou,
schéma by tedy mělo být jednotné pro všechny dílčí poskytovatele.
Na základě konceptuálního modelu Digitální technické mapy kraje, resp. obce, vytvoří ČÚZK datové
schéma (nebo schémata). Datové schéma je technický artefakt, který určuje obsah a strukturu dat
v daném konkrétním formátu - datovým schématem pro soubory XML je soubor XML Schema Definition
(XSD), pro JSON je to JSON schéma atd. Objekty a atributy v datových schématech významem
odpovídají objektům a vlastnostem Sémantického slovníku pojmů. V ideálním případě existuje strojově
čitelné mapování mezi schématem a sl ovníkem, například pomocí kontextu v JSON -LD schématech,
nebo pomocí RDF serializace dat. Tím budou vzniklá data nejen otevřená, ale i propojená (Linked Open
Data).
Datová schémata vybraných formátů mohou být generovaná automatizovaně z SSP. Poté je důležité
zajistit, aby schémata byla dostupná jak pro poskytovatele dat (aby publikovaná data schématům
odpovídala) tak i pro je jich konzumenty, aby mohli ověřit, že publikov aná data schématům odpovídají
a jaký je význam jednotlivých objektů a atributů.
Scénář č. 5 - Zefektivnění tvorby nové OFN pro publikaci dat o turistických
cílech
Pro účely publikace dat, jejichž typy se často vyskytujících opakují, vznikají standardy v podobě
otevřených formálních norem (OFN). Osoby publikující otevřená data mohou pomocí OFN zajistit
kompatibilitu publikovaných dat s daty publikovanými jinými osobami a zpřístupnit tak otevřená data
veřejnosti pomocí jednotných služeb a aplikací. Poskytování dat způsobem, kde mají data stejnou
strukturu a datová schémata napojená na SSP umožňuje projektům na vyšších úrovních, například
kraje, státu, nebo celé Evropy pracovat s daty všech dílčích poskytovatelů st ejným způsobem.
Informace o turistických cílech mohou být jednotným způsobem zpracovány např. na Wikipedii.
Samotné OFN jsou vytvářeny v souladu s principy konceptuálního modelování, které efektivně
umožňuje jejich přepoužívání a rozšiřování. OFN v sobě ko mbinuje konceptuální model a z něj
vygenerované datové schéma a dokumentaci.
Toho je využíváno i při tvorbě modelů nových otevřených datových sad, tedy například zmiňovaných
turistických cílů. Je pravděpodobné, že struktura dat napříč různými poskytovatel i dat turistických cílů
v ČR se bude lišit. Pro snadné sjednocení využije poskytovatel k popisu “své” datové sady cílů
kombinaci existujících OFN a dalších slovníků již vytvořených pomocí konceptuálního modelování, které
může používat a/nebo rozšiřovat, pokud chce poskytovat data, která v OFN popsána nejsou.
Pro zpracování dat je důležité vycházet z jednotného standardu - Otevřené formální normy (OFN) - který
definuje strukturu a obsah datových sad bez závislosti na samotném datovém schématu (ovšem různá
datová schémata mohou být jeho součástí). Taková norma musí být nejprve vytvořena. Základem OFN je podmnožina konceptuálního modelu. Na základě pojmů SSP je vytvořeno datové schéma a je k němu vygenerována dokumentace. Otevřená formální norma poté bude publi kována na portálu OFN, který funguje jako katalog OFN. Při publikaci dat si poskytovatel nejprve projde OFN v katalogu, jestli již neexistuje takové, které pokrývá jeho potřeby. To je potom možné přepoužít, nebo rozšířit.
Obrázek 3: Proces tvorby a rozšiřování Otevřených formálních norem o nové nebo existující prvky
V procesu publikace turistických cílů je nejprve vytvořena základní OFN, která pokrývá všechny
vlastnosti turistických cílů, u kterých autor předpokládá, že se mohou objevit v datech. Poté je OFN
publikována k používání a vznikají podle ní první datové sady. Vzhledem k tomu, že atributy a objekty
se v OFN mohou vyskytovat v libovolném počtu, publikované datové sady nemusí obsahovat všechny
objekty a atributy uvedené v OFN a datová sada přesto odpovídá OFN. Pokud pak někdo
z poskytovatelů chce publikovat data, která poskytují oproti OFN informace navíc, musí stávající OFN
rozšířit. Pokud se informace dá najít v jiné OFN, například v Otevřené formální normě pro Umístění,
může být tato OFN nebo je jí část využita pro rozšíření stávajícího datového schématu pro Turistické
cíle. Může se však stát, že se nový typ informace v žádné OFN nenachází. V takovém případě je potřeba
stávající OFN rozšířit a publikovat v katalogu OFN.
Scénář č. 6 - Napojení užívaných mezinárodních standardů na českou legislativu
Řada slovníků popisující typy objektů a jejich vlastností již ve standardizované podobě existuje. Jedná
se o například o slovníky ISA2 Core Vocabularies Evropské komise. Není cílem SSP obsah těchto
slovníků modelovat znovu, ale integrovat je do stávajícího systému. Pojmy v SSP modelují především
českou legislativu, ovšem napojení na nadřazené slovníky může být vytvořeno mapováním s tejně jako
mezi pojmy Metropolitního plánu Prahy a stavebního zákona.
Podobným příkladem mohou být standardy, které jsou běžně používány v určitých oblastech, například
AIXM v letectví nebo DATEX II v dopravě obecně. Oba standardy se chovají jako OFN, ale SSP o nich
neví a tedy poskytovatelům nenabízí možnost jejich použití. Do SSP by mělo být možné takové
standardy zahrnout, ovšem musí být formálně zavedeny jako součást SSP, především musí být
popsány konceptuálními modely. Jedná se tedy o “obrácenou” úlo hu tvorby datových schémat
z formalizovaných slovníků, kde datové schéma existuje a je nutné vytvořit jeho konceptuální model.
Úředníci v české veřejné správě se zodpovídají českému legislativnímu rámci, ovšem používání
mezinárodních standardů usnadňuje i nteroperabilitu. Napojením mezinárodních standardů na českou