C1V2.pdf

1

C1V2 – shrnutí projektových výstupů Analýza legislativy upravující informační systémy veřejné správy a další způsoby poskytování informací

Vytvořeno v rámci projektu

Rozvoj datových politik v oblasti zlepšování kvality a interoperability dat veřejné správy CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0013983

Klíčová aktivita: 01 Zvýšení počtu orgánů veřejné moci poskytujících otevřená data Indikátor: 8 05 00 Počet napsaných a zveřejněných analytických a strategických dokumentů (vč. evaluačních)

Verze výstupu: 01

2

Popis výstupu C1V2 ................................ ................................ ................................ .............. 3

I. Analytické texty ................................ ................................ ................................ .............. 4

1. Dokumenty k DEPO2 – Zákon č. 111/2009 Sb. – Veřejný datový fond .............................. 4 1.1 Odůvodnění navrhovaných změn v rámci novely DEPO2 ................................ ............ 4 1.2 Poznámky k novele DEPO – reakce na OLG ................................ ............................... 5
2. Vyhodnocení open data wishlist – březen 2021 ................................ ................................ . 9
3. Věcný záměr zákona o správě dat veřejného sektoru ................................ .......................12

II. Odpovědi na dotazy povinných subjektů ................................ ................................ .......49

1. Odpověď pro Národní knihovnu: Vyjádření k možnosti publikovat databáze Národní knihovny jako otevřená data (2019) ................................ ................................ .....................49
2. Komunikace s Parlamentním institutem – K povinnostem vyplývajícím z § 4b odst. 2 (2019) ................................ ................................ ................................ ................................ ...53
3. Vysvětlení pro OLEG: Otevřené formální normy na obsahy úředních desek (2020) .........55
4. Reakce na Estonský white paper k možnosti publikovat jako otevřená data osobní údaje na základě jejich zařazení od HVDs (2020) ................................ ................................ ..........56
5. Vyjádření OHA MVČR k otázce poskytnutí dat z webové stránky www.kudyznudy.cz společnosti SmartGuide s.r.o. (IČ: 07254890) (2020) ................................ ...........................57
6. Doporučení k vyhodnocování povinnosti vyplývající z § 5a odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb. (2021) ................................ ................................ ................................ ................................ ...59
7. Dotazy zaslané od společnosti Databox po provedeném školení na téma právní úprava otevřených dat (2021)................................ ................................ ................................ ...........61
8. Vyjádření pro Národní knihovnu ohledně možnosti publikace jejich databází jako otevřená data (2021) ................................ ................................ ................................ ...........................64

3

Popis výstupu C1V2 V rámci výstupu C1V2 měla být provedena analýza existující právní úpravy, která se dotýká otevřených dat, přičemž rozsah byl nadefinován tak, že měla být provedena analýza předpisů zejména č. 123/1998 Sb., 365/2000 Sb. a 111/2009 Sb. Průběh práce na projektu KODI a požadavky ze strany MVČR nakonec vedly k drobnému formálnímu posunu, kdy analýza zákona č. 123/1998 Sb. z hlediska možnosti publikace otevřených dat vztahujících se k informacím o životním prostředí byla provedena v rámci práce na novele zákonů č. 106/1999 Sb., a č. 123/1999 Sb. , připravované za účelem implementace směrnice EU č. 2019/1024 (Open data směrnice) . Analýza zákona č. 123/1998 Sb. byla tak věcně zpracována v rámci výstupu C1V3, který byl uzavřen již na počátku roku 2021. V případě zákona č. 111/2009 Sb. byla analýza vhodné možnosti posílení principů otevřených dat v rámci předávání údajů mezi orgány veřejného sektoru provedena v rámci prací na velké změnové novele tzv. DEPO 2 , která vešla v platnost jako zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci. Výsledkem je tzv. propojený datový fond a veřejný datový fond. Tento dokument je součástí této shrnující zprávy. Z hlediska zákona č. 365/2000 Sb. došlo k primárně k identifikaci nedostatečné úpravy principů řízení dat. Výstupem této části je návrh věcného záměru zákona o správě dat veřejného sektoru, který tento problém detailně rozebírá a adresuje jej možným řešením. Tento shrnující zpráva je rozdělena do dvou základních částí. První část tvoří jádro tohoto výstupu. Obsahuje plný text návrhu věcného záměru zákona o správě dat veřejného sektoru ve verzi, v jaké byl odeslán do vnitrorezortního připomínkového řízení na konci května 2022. Dále obsahuje vyhodnocený open data wish-list uzavřený k březnu 2021. Konečně obsahuje rovněž argumentační podklady pro novelu zákona č. 111/2009 Sb. Tyto dokumenty v rámci první části řazeny v chronologickém pořadí. Druhá část tohoto dokumentu obsahuje texty dílčích analýz konkrétních praktických problémů a odpovědi na otázky související s publikováním otevřených dat, se kterými se na OHA obracely jiné orgány veřejné správy a další zapojené subjekty. Byť tyto dílčí výstupy z hlediska zadání výstupu C1V2 plní doplňkovou roli, byla jejich prostřednictvím naplněna důležitá role OHA jakožto konzultačního pracoviště podporujícího ekosystém otevřených dat v ČR. Jednotlivé dílčí části jsou řazeny v chronologickém pořadí, jak postupně vznikaly.

4

I. Analytické texty

1. Dokumenty k DEPO2 – Zákon č. 111/2009 Sb. – Veřejný datový fond 1.1 Odůvodnění navrhovaných změn v rámci novely DEPO2 Návrh na rozšíření o Veřejný datový fond–číselníkový
   Gestor agendy při ohlášení agendy uvede ve výčtu údajů vedených nebo vytvářených v rámci agendy informaci o tom, zda je daný údaj kódován číselníkem. Údaj kódovaný číselníkem je údaj, který může nabývat pouze předem daných hodnot definovaných číselníkem. Č íselníky kódující údaje musí být publikovány jako otevřená data. Primárně jsou pro kódování údajů používány již existující číselníky publikované jako otevřená data jinými ústředními správními úřady. Až v případě, že potřebný číselník ještě neexistuje jako otevřená data, publikuje gestor agendy svůj vlastní číselník jako otevřená data sám. Nutnou součástí publikace číselníku jako otevřená data je také jeho katalogizace v národním katalogu otevřených dat. K analýze, zda potřebný číselník již existuje jako ote vřená data, používá gestor agendy národní katalog otevřených dat. Ve výčtu údajů je potom pro údaj kódovaný číselníkem uveden odkaz na katalogizační záznam číselníku v národním katalogu otevřených dat. Gestor agendy zajistí, že informační systémy veřejné s právy používané pro výkon agendy skutečně využívají tento číselník v aktuální verzi zaznamenané v registru práv a povinností a v národním katalogu otevřených dat. V případě údajů z jiných agend, které jsou kódovány číselníky a využívány v rámci agendy, musí správce informačního systému veřejné správy využívajícího tyto údaje zajistit použití příslušných číselníků v aktuální verzi dle národního katalogu otevřených dat. Protože jsou číselníky publikovány jako otevřená data, neprobíhá za účelem zajištění přístupu k číselníkům proces schvalování čerpání číselníků. Tím je redukována administrativa spojená s výměnou údajů mezi informačními systémy veřejné správy. Pro zajištění aktuálnosti číselníků přijímají informační systémy veřejné správy notifikace o změnách ve využívaných číselnících prostřednictvím centrální notifikační služby. Informační systém veřejné správy využívá číselník, pokud agenda, pro jejíž výkon informační systém slouží, čerpá údaj, který je tímto číselníkem kódován. Oprávnění čerpání je zaznamená no v registru práv a povinností a z tohoto záznamu vyplývá také využívání číselníku. Tato varianta je přítomná v minimalistické podobě přiloženém návrhu (změny vyznačené žlutě).

Plán do budoucna: Návrh na rozšíření o Veřejný datový fond -obecný Gestor agendy při ohlášení agendy uvede ve výčtu údajů vedených nebo vytvářených v rámci agendy pro každý údaj informaci o tom, zda je údaj veřejný nebo neveřejný. Údaj je neveřejný, pokud existuje legislativní ustanovení, ze kterého neveřejnost údaje vyplývá. V opa čném případě je veřejný. Pro neveřejný údaj uvede gestor agendy odkaz na legislativní ustanovení, ze kterého neveřejnost vyplývá. Správce informačního systému veřejné správy, který vede údaje označené jako veřejné, publikuje části dat spravované tímto info rmačním systémem veřejné správy a odpovídající těmto údajům jako otevřená data a katalogizuje je v národním katalogu otevřených dat. Ostatní části dat spravované tímto informačním systémem veřejné správy, tj. ty odpovídající neveřejným údajům, publikuje ta ké jako otevřená data včetně katalogizace v národním katalogu otevřených dat, avšak po odpovídající anonymizaci nebo agregaci. Při agregacích může dojít k potřebě využití číselníku. Potom se postupuje stejně,

5

jako v případě číselníků kódujících údaje. Gestor agendy uvede v ohlášení agendy pro každý veřejný i neveřejný údaj datové sady, prostřednictvím kterých jsou části dat odpovídající tomuto údajů publikovány jako otevřená data. Datové sady jsou uvedeny v hlášení agendy ve formě odkazů na katalogizační záznamy datových sad v národním katalogu otevřených dat. Pokud gestor agendy při vyhodnocování, jaké údaje, z jakých informačních systémů veřejné správy bude potřeba pro výkon jím ohlašované agendy využívat, zjistí, že některé potřebné údaje jsou dle evidence v registru práv a povinností veřejné, uvede je v ohlášení agendy, ale schválení využívání těchto údajů bude automaticky vyřízeno kladně. Tím je redukována administrativa spojená se schvalováním. V případě posuzování požadavku k přístupu k neveřejným údaj ům může Ministerstvo vnitra navrhnout správci agendového informačního systému, ve kterém jsou neveřejné údaje vedeny, jejich označení za veřejné. V případě nesouhlasného stanoviska správce k návrhu na označení údajů za veřejné rozhodne v případě těch správců, kteří jsou podřízeni vládě, o konečném označení údajů za veřejné vláda jako vrcholný orgán moci výkonné a subjekt odpovědný Poslanecké sněmovně mj. za výkon veřejné správy, a to s využitím stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů. V případě ostatních správců je stanovisko správců konečné. V případě označení původně neveřejných údajů za veřejné zajistí správce příslušného informačního systému veřejné správy publikaci příslušné části dat jako otevřená data a gestor agendy zajistí označení údajů v evide nci v registru práv a povinností jako veřejné. Pokud gestor agendy při vyhodnocování, jaké údaje, z jakých informačních systémů veřejné správy bude potřeba pro výkon jím ohlašované agendy využívat, zjistí, že některé potřebné údaje jsou dle evidence v regi stru práv a povinností neveřejné, ale potřebuje využívat pouze anonymizovanou nebo agregovanou podobu údajů zveřejněnou jako otevřená data, uvede v ohlášení agendy i tuto potřebu. Ke schválení využívání těchto údajů bude automaticky vyřízeno kladně. Účelem tohoto kroku je zaznamenat v registru práv a povinností i využívání těchto údajů, aby bylo možné notifikovat uživatele dat o změnách v datech a také vytvářet kompletní atlas dat a datových toků ve veřejné správě ČR. Tato varianta zatím zahrnuta v textu předpisu není. Jde nicméně o dlouhodobý cíl, který je v souladu s Informační koncepcí ČR.
Obecný text pro obě varianty Publikace dat z informačních systémů veřejné správy se musí řídit obecnými pravidly pro publikaci otevřených dat vydaných Ministerstvem vn itra, včetně dodržování otevřených formálních norem stanovených Ministerstvem vnitra.

1.2 Poznámky k novele DEPO – reakce na OLG Číselníky

• Oceňujeme, že zmínka o číselnících zůstala v návrhu přítomná, bohužel v této podobě míří zcela mimo účel, který jsme zamýšleli.
• Cílem je takový stav, kdy se v rámci veřejné správy používají sjednocené číselníky. Proto, pokud jsou pro agendu používány údaje, které jsou kódovatelné číselníkem, jsou tyto číselníky zveřejňovány jako otevřená data.
• Číselníky vznikají na prin cipu „první příchozí“ – pokud ohlašovatel agendy bude užívat údaje, které jsou číselníkem kódovatelné, tak nejprve zkontroluje, zda již takový číselník neexistuje a pokud ne, tak vytvoří číselník nový, který zveřejní jako

6

otevřená data. Pokud gestor jiné a gendy bude využívat ve své agendě stejné kategorie údajů, musí již použít takto vytvořený číselník. o Více viz dokument – číselníky odůvodnění o Tvůrcem a zveřejnitelem číselníku je tak první ohlašovatel agendy, která využívá údaje kódované číselníkem. o Toto je naprosto klíčový režim povinnosti, o kterém jsme měli za to, že je dostatečně vyjádřen v našem návrhu § 54 odst. 1. Pokud to jasné není, určitě souhlasíme s tím, aby se předpis přeformuloval. Tato povinnost je ale naprosté minimum, které z hlediska efektivní práce s daty veřejné správy musí být zachována. o Textace, jak je v současné době navrhovaná v § 54 odst. 1 („správce registru práv a povinností umožňuje údaj uvést s využitím číselníku, ohlašovatel agendy uvede údaj s využitím číselníku“) neodpovídá výš e nastíněnému účelu úpravy a v kontextu novely je nadbytečná. Veřejný datový fond

• K účelu navrhované právní úpravy o Novela má za cíl transparentně nastavit režim předávání agendových údajů v rámci výkonu jednotlivých agend různými orgány veřejné správy. Cílem je, aby existující údaje, které jsou potřeba pro výkon většího množství agend, byly přítomné u primárního gestora agendy a ostatní orgány veřejné správy jej od něj mohly převzít, pokud je pro výkon svých agend potřebuje. Z toho důvodu se v informační koncepci ČR předpokládá zavedení konceptů veřejného datového fondu (který je tvořený údaji, které jsou veřejně zpřístupnitelné) a propojeného datového fondu (který je tvořený údaji, které nemohou být veřejné a předávají se mezi orgány veřejné správy přímo). Tato koncepce je dlouhodobě schválena a podporována architekty eGov. o Veřejný datový fond je preferovaným způsobem předávání údajů mezi orgány veřejné správy, protože při jeho užití odpadá následná administrativní zátěž při schvalování předávání údajů. o Je na diskreci jednotlivých gestorů agend, aby si rozhodly, zda údaje, které v AIS mají jsou veřejné přístupné (ve smyslu publicity veřejné správy), nebo zda nikoli. V tu chvíli je nicméně nezbytné, aby neveřejnost údajů odůvodnili. o Primárním cílem návrhu t edy není zveřejnění informací jako takové, to je spíše vedlejší produkt. Cílem je vytvoření infrastruktury předávání údajů mezi jednotlivými orgány veřejné správy. Druhým zásadním cílem pak je přimět garanty agendových systémů, aby si „udělali pořádek v datech“, tedy aby se zamysleli, jaké údaje v systémech mají a roztřídili je. Vzhledem k tomu moc nerozumíme výhradě, že je koncepčním problémem zavedení principu pouze pro AIS a nikoli pro všechny rejstříky. Ze stejného důvodu se nedomníváme, že by byl návrh obcházením principů, které jsou teď přítomné v navrhované implementační novele zákona č. 106/1999 Sb. Pokud toto rozlišení není z materiálu dostatečně jasné, určitě je možné je upřesnit v odůvodnění. Distinkce v účelu normy je však zcela zásadní.

7

• K zařazení novely do zákona č. 111/2009 Sb. o Máme za to, že vzhledem k výše po psanému cíli úpravy je zákon č. 111/2009 Sb. vhodným legislativním nosičem. Umístění do zákona č. 106/1999 Sb. by nebylo vhodné vzhledem k určité bezbřehosti regulovaných subjektů, což je problém, na který jsme několikrát narazili v průběhu příprav různých open data novel zákona č. 106/1999 Sb. o Zákon č. 111/2009 Sb. působí a má v kontextu navrhované novely působit jako zvláštní předpis, který jednoznačně vymezuje rozsah povinných subjektů a povinných systémů (proto jde o AIS a nikoli o všechny informační systémy). Díky tomu je možné vyhnout se problému přílišné šíře a nejistoty, který je spojen se zákonem 106/1999 Sb.
• K jednotlivým komentářům: o „Z věcného hlediska je úprava nekoncepční v tom, že toto pravidlo zavedeme pro údaje v AIS a nikoliv obecně v rejstřících vedených povinnými subjekty dle stošestky.“  Jak je uvedeno výše, není to nekoncepční, protože primární účel návrhu není zveřejňování informací ale vytvoření systému, který umožní ef ektivní předávání údajů mezi jednotlivými AIS a jejich gestory. o „Je riziko, že ex lege zveřejníme údaje, u nichž právní předpis o veřejnosti či neveřejnosti mlčí, ale z povahy věci jde o údaje neveřejné.“  Máme za to, že takové údaje nemohou existovat. Záko n 106/1999 Sb. stojí na principu publicity veřejné správy. Pokud není neveřejnost údajů dána zákonem (ať už výslovně, nebo charakterem těch údajů – např. jde o utajované informace) nemůže jejich zveřejnění představovat problém. o „Většina AIS není zřízena zá konem (určitě nemáme 4 000 AIS zřízených zákonem). O velkém množství údajů v nich vedených a jejich veřejnosti nemusí být v právním řádu ani zmínka. Pak se mohou stát automaticky veřejnými (nebo se o tom začnou vést spory, bude-li např. agenda, v nichž se povedou, kryta mlčenlivostí).“  To opět není problém, viz výše. Navrhovaný princip nezakládá veřejnost údajů obsažených v AIS – ty údaje buď veřejné jsou (a jsou tedy například získatelné žádostí podle z. 106), nebo nejsou.  Každopádně toto zhodnocení je na garantovi AIS, který by sám měl nejlépe vědět, jaké údaje v systému má.  Pokud je problém ve formulaci, která umožňuje označit údaje jako neveřejné, v tom smyslu, že je moc úzká (a tedy neumožní označit jako neveřejné údaje, které by neveřejné být měly z nějakého důvodu na který jsme zapomněli), určitě si rádi necháme poradit. Námi navrhovaná formulace byla: „ Údaje vedené v agendovém informačním systému jsou veřejné, ledaže je jejich veřejnost vyloučena zvláštním předpisem 57), nebo pokud se jedná o údaje vedené v agendovém informačním systému, které slouží toliko

8

k vnitřním procesům správce agendového systému a technickému zajištění fungování agendového informačního systému.“ o „Jestliže se následně ukáže, že došlo k změně veřejnosti nějakých údajů a příslušný ústřední správní úřad se nemohl k změně principu iniciovaného námi, nikoliv poslanci (sic) vyjádřit, bude to problém“  Tato situace by neměla nastat, protože princip publicity veřejné správy, viz argumentace výše. o „Skutečně jsou všechny AIS obsahující veře jně přístupné údaje vytvořeny tak, že umožní dálkový přístup?“  V současné době možná ne, ale do budoucna to tak v souladu s principy veřejného datové ho fondu bude MV prosazováno. I vzhledem k tomu bude vhodné opatřit novelu dostatečně dlouhou legisvakanční lhůtou. o „Při prosazování stanovování množiny údajů čerpatelných z ISVS v rámci registrace agendy bylo trváno na adekvátním vlivu správce ISVS. Rozpor mezi postoji ohlašovatele agendy a správce ISVS měla řešit vláda jako vrcholný orgán moci výkonné. Zde se předpokládá rozhodování ÚOOÚ. Budou nějaké opravné prostředky?“  Další opravné prostředky jsme nepředpokládali, protože již rozhodnutí ÚOOÚ je vlastně opravným prostředkem vůči výzvě MV. o „Jsou všechny AIS vytvořeny tak, aby umožňovaly zpřístupnit jakémukol iv jinému AIS veřejné údaje? To je důvod, proč v odstavci 1 je užito slovo „může“ (dává prostor pro zohlednění technických možností AIS).“  Podobně jako výše, v současné době možná ne, ale do budoucna to tak v souladu s principy veřejného datového fondu bud e MV prosazováno. I vzhledem k tomu bude vhodné opatřit novelu dostatečně dlouhou legisvakanční lhůtou.

• Netrváme na neměnnosti našeho návrhu a budeme rádi za pomoc v precizaci. Zakotvení VDF je však zcela zásadní součástí chystané novely, která se na toky dat mezi orgány veřejné správy zaměřuje. Více odkazujeme na odůvodnění, které jsme zasílali již s minulou verzí návrhu.

9

2. Vyhodnocení open data wishlist – březen 2021 V březnu 2021 proběhlo vyhodnocení open data wishlistu, tedy podnětů veřejnosti sbíraných na webových stránce opendata.gov.cz. Zaznamenané podněty byly z rozmezí léto 2019 – březen 2021. I přes relativně dlouhé období se nakonec ve výsledném hodnocení objevilo jen relativně malé množství podnětů (23 unikátních), zřejmě z důvodu nižšího zájmu ze strany veřejnosti. Oproti předchozím iteracím vyhodnocení těchto podnětů proběhlo v mírně zjednodušené podobě, kdy byla opuštěna systematika 5 kategorií,1 která sloužila hlavně jako prvotní nástroj vyhodnocení vhodnosti a možnosti zařazení požadovaných dat do nařízení vlády č. 425/2016 Sb. Se zrušením tohoto nařízení však tato metodika vyhodnocení podnětů veřejnosti ztratila smysl. Výsledkem vyhodnocení je tak primárně získání základního přehledu o poptávaných datech, jejich právní povaze a zhodnocení, který orgán veřejné správy za ně odpovídá a bylo by ho možné v budoucnu motivovat k jejich zveřejnění. Vyhodnocení wishlistu je přítomné v následující tabulce: Označení datové sady Správce dat Zákonná úprava Poskytování dle 106? Povinnost aktivně poskytovat? Možnost poskytovat? Údaje o osobě držitele individuálního oprávnění k využívání rádiových kmitočtů dle ZEK ČTÚ 127/2005 Sb.; § 15 odst. 5 Obecně ano Ne Ne Záznamy z meteostanic ČHMÚ 123/1998 Sb. Ne Ne Ano Anonymizovaná databáze trestných činů a pachatelů evidovaných Policií ČR Policie ČR 106/1999 Sb. Ano Ne Ano Data o parkování Obce 106/1999 Sb. Ano Ne Ano Průjezdy aut na různých místech včetně typu vozu Obce 106/1999 Sb. Ano Ne Ano Počty cestujících v metru z automatických sčítačů DPP 106/1999 Sb. Ano Ne Ano Pocty nakoupených jízdenek podle místa a způsobu nákupu Dopravní podniky 106/1999 Sb. Ano Ne Ano

1 Více viz: https://opendata.gov.cz/dokumenty:anal%C3%BDza-opendata-wishlist