5.3.1.
Identifikace pojmů ve zdrojových dokumentech
Pojmy jsou typicky v dokumentech nazývány (rozvinutými) podstatnými jmény, příp. slovesy.
V mnoha dokumentech, např. v legislativě, jsou některé pojmy přímo explicitně definovány.
Název
Platí, že název pojmu uvádíme v základním tvaru s malým počátečním písmenem (nejedná-li
se o vlastní jméno), kde základním tvarem je u podstatného jména první pád jednotného
čísla a u slovesa třetí osoba jednotného čísla přítomného času. Název pojmu je v ČJ
povinný. Název může být uveden i v jiných jazycích.
Definice
Definice pojmu se přejímá z definičního dokumentu, je-li tam uvedena. Definice může být
uvedena i v jiných jazycích.
Ukažme si nyní některé příklady dobré a špatné praxe. Následující příklad ukazuje, jak
modelovat pojem přímo definovaný v zákoně.
Příklad legislativního pojmu
Např. pojem s názvem silniční vozidlo ze zákona 56/2001 Sb. je v tomto zákoně přímo definován. Zeleně je označen jeho název, modře definice. V tomto příkladě je nadřazeným pojmem motorové nebo nemotorové vozidlo a omezující podmínkou je, že je vyrobené za účelem provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat, nebo věcí.
silniční vozidlo
definice: motorové nebo nemotorové vozidlo, které je vyrobené za účelem
provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí
zdroj: § 2 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na
pozemních komunikacích
Pojmy přímo definované v zákoně jsou často typy objektů nebo typy událostí. Ovšem i typy vlastností a typy vztahů se v legislativě vyskytují a je třeba je identifikovat a modelovat. Následující příklad ukazuje, jak správně zavést typ vztahu.
Příklad legislativního pojmu - typu vztahu zavedeného v legislativě
Pokud budeme modelovat silniční vozidlo, z níže uvedené části zákona č. 56/2001 Sb. lze identifikovat pojem vlastník silničního vozidla a typ vztahu má vlastníka, který vlastníka vozidla spojuje se silničním vozidlem.
Zde je vidět důležitá vlastnost názvu pojmu vlastník silničního vozidla - identifikuje význam v kontextu příslušného zákona nebo jiné domény. Je tedy často delší, než je třeba při jeho běžném používání, kde lze kontext dovodit (ze slovní komunikace, významu datové sady, atp.). Při znalosti kontextu bychom pojem referencovali jako “vlastník”. Pro tento účel slovo “vlastník” zavádíme jako alternativní název.
má vlastníka
zdroj: § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu
vozidel na pozemních komunikacích
vlastník silničního vozidla
alternativní názvy: vlastník
zdroj: § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu
vozidel na pozemních komunikacích
Ne vždy lze ovšem vycházet při zavádění pojmů ze struktury legislativního dokumentu, Příkladem mohou být údaje evidované v registrech - ty jsou v legislativě často vyjmenovány v jediném bodě tak, jak je ukázáno na následujícím příkladu.
Příklad špatně zavedeného legislativního pojmu
Např. následující pojem má složitý název, který je jednak obtížně pochopitelný, jednak jeho nejednoznačnost omezuje jeho využitelnost, i propojování pomocí významových vazeb s dalšími pojmy. Pokud by konkrétní datový záznam měl atribut s tímto názvem, byl by obtížně pochopitelný a též by se obtížně dala kontrolovat jeho věcná správnost.
jméno, popřípadě jména a příjmení, adresa místa trvalého pobytu, dlouhodobého
pobytu, přechodného pobytu v délce alespoň 6 měsíců nebo jiného povoleného
pobytu a rodné číslo, pokud bylo přiděleno, popřípadě datum narození
zdroj: § 4 odst. 2 písm. a) bod 1. zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu
vozidel na pozemních komunikacích
Ani zjednodušení, které kombinuje více vlastností, nebo zahrnuje různé četnosti jednotlivých vlastností není vhodným názvem pojmu. Takto zavedené pojmy použité jako atributy datového modelu komplikují jak vyhledávání dat podle jednotlivých vlastností, tak integraci s jinými daty. Četnost v sémantických slovnících vyjadřujeme pomocí kardinalit, viz Tvorba konceptuálních modelů. Příklad špatně zavedeného legislativního pojmu
Níže uvedený název jednak spojuje dvě odlišné vlastnosti, jméno a příjmení, jednak kombinuje informaci o tom, o jakou vlastnost se jedná (jméno) a současně její četnost (jedno nebo více).
jméno, popřípadě jména a příjmení
zdroj: § 4 odst. 2 písm. a) bod 1. zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu
vozidel na pozemních komunikacích
Následující příklad ukazuje, jak správně zavést jednu z výše diskutovaných vlastností. Příklad rovněž ukazuje, jak sestavit název pojmu tak, aby byl jednoznačný. Příklad legislativního pojmu s názvem sestaveným z širšího kontextu
Dalším zkracováním bychom došli k názvu “jméno”. Abychom jej odlišili od ostatních pojmů s názvem “jméno” v témže zákoně, je vhodné jej upřesnit - zde se nabízí “jméno vlastníka”, příp. “jméno vlastníka silničního vozidla”, které využívají kontext pojmu s názvem “vlastník”, který bychom identifikovali v nadřazeném bodě a) zákona. Podobně bychom zavedli pojem “jméno provozovatele”, příp. “jméno provozovatele silničního vozidla”.
jméno vlastníka
alternativní názvy: jméno
zdroj: § 2 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na
pozemních komunikacích
5.3.2. Vytváření nových pojmů Nenalezneme-li vhodný pojem v existujícím slovníku, zavádíme pojem nový. Jeho definici vytvoříme tak, aby byla jednoznačná a přesná, a tak, aby vycházela z obecnějšího pojmu - významového rodiče - a vůči němu co nejpřesněji popisovala podmínky a omezení, kterými se definovaný pojem liší od významového rodiče. Příklad pojmu s nově vytvořenou definicí
Při vytváření definice pojmu s názvem informační systém nejprve nalezneme existující pojem, který je významově nadřazený nově definovanému pojmu - tzv. významový rodič. Zde se jedná o pojem s názvem systém - předpokládejme, že je již v nějakém sémantickém slovníku zaveden. Dále do definice formulujeme charakteristiky, které odlišují nově vytvářený pojem od významového rodiče.
informační systém alternativní název: IS definice: systém vzájemně propojených prostředků a procesů, které slouží k ukládání, zpracovávání a poskytování informací.
5.3.3. Vytváření pojmové hierarchie Po definování pojmu je třeba jej formálně začlenit do sémantického slovníku mezi stávající
pojmy. Nejjednodušším způsobem je vložit pojem do hierarchické struktury vhodné pro snazší vyhledání nově zavedeného pojmu. Vhodným rodičem nového pojmu v hierarchické struktuře je jeho významový rodič. Ne vždy je však významový rodič znám (např. proto, že definice pojmu není k dispozici). V takovém případě lze za rodiče zvolit např. nadřazený systém/nebo kategorii, která může pomoci nalézt daný pojem. Pojem může rovněž mít více rodičů.
Příklad pojmové hierarchie
Vrátíme-li se k prvnímu příkladu v kapitole Identifikace pojmů ve zdrojových dokumentech, jeho rodičem bude pojem s názvem vozidlo. Podobně, při zavádění dalších pojmů (např. motor, jako součást silničního vozidla, osobní automobil, jako speciální případ silničního vozidla, nebo automobil RZ 1AB 1234, jako konkrétní jednotlivé silniční vozidlo), můžeme pojem silniční vozidlo použít jako jejich rodiče.
vozidlo silniční vozidlo motor osobní automobil automobil RZ 1AB 1234 5.4. Tvorba konceptuálních modelů Tezaurus vytvořený dle návodu v předchozí kapitole slouží jako výkladový slovník, nebo vyhledávací index nad datovými zdroji, neumožňuje ale automatické odvozování datových schémat ze slovníku, generování dokumentace datové sady, nebo výčtu evidovaných údajů agendy registru práv a povinností.
Pro tyto účely je potřeba pojmy propojit významovými vazbami (vztahy), které zachytí klíčové vazby v dané doméně.
Příklad vztahu
Má-li např. řidič Míla Modelář oprávnění k řízení osobních automobilů, můžeme tuto skutečnost zachytit v podobě vztahu pomocí následujícího diagramu:
Konceptuální modely mají popsat obecné závislosti v doméně, proto zpravidla nemluví o jednotlivcích (Míla Modelář), ale o skupinách (řidič).
Příklad typu vztahu
Předchozí příklad tedy můžeme zobecnit tak, že nějaký řidič (např. Míla Modelář) je oprávněn řídit nějaký druh silničního vozidla (např. osobní automobil):
Celé jméno řidiče lze vymodelovat pomocí nových typů vlastností, které v diagramu zobrazujeme jako atributy řidiče. Příklad typu vlastnosti
Chceme-li pro řidiče evidovat jeho jméno (např. Míla Modelář), přidáme typu objektu řidič typ vlastnosti celé jméno, které v diagramu znázorníme jako atribut řidiče:
Vztah je oprávněn řídit nespecifikuje,” zda řidič může být oprávněn řídit pouze jediný druh
vozidla, nebo více, a naopak, zda pro jeden druh silničního vozidla může být oprávněno více
řidičů. Pro upřesnění počtu různých vztahů daného typu mezi jednotlivými aktéry slouží v
konceptuálním modelování kardinality.
Příklad kardinalit
Abychom vyjádřili, že řidič je oprávněn řídit alespoň jeden druh silničního vozidla (označeno 1), ale mít více (označeno N) oprávnění k řízení různých druhů silničních vozidel:
Podobně, pro daný druh silničního vozidla nemusí existovat žádné řidičské oprávnění, ale více řidičů může být oprávněno k řízení jednoho druhu silničního vozidla.
Typické kardinality vztahů jsou :
● 1..1 - povinný singulární vztah - např. Každé vozidlo má přesně jednoho majitele. ● 0..1 - nepovinný singulární vztah - např. Každý člověk má nejvýše jeden řidičský průkaz. ● 0..N - nepovinný vztah - např. Každý člověk nemusí vlastnit žádné vozidlo, ale může jich vlastnit více. ● 1..N - povinný vztah - např. Každý řidič je oprávněn řídit alespoň jeden druh silničního vozidla. 5.4.1. Charakter pojmu V předchozí sekci jsme se setkali se dvěma typy pojmů - typy objektů (řidič, druh silničního vozidla) a typy vztahů (je oprávněn řídit). Pro účely konceptuálního modelování využijeme ještě další pojmy představené v kapitole Základní modelovací konstrukty - typy vlastností (např. jméno vlastníka, viz kapitola Identifikace pojmů ve zdrojových dokumentech) a typy událostí (např. registrace silničního vozidla). Uvedené typy nejsou v žádném smyslu úplné, jedná se pouze o základní typy, ze kterých lze odvozovat typy speciálnější. Např. pro účely modelování agend registru práv a povinností s využitím konceptuálního modelu je vhodné využít speciálnější kategorie typ objektu práva, typ subjektu práva (jako speciální případy typu objektu). Uvedené typy je možné použít na kategorizaci pojmů, které označují skupiny (např. člověk), nikoliv jedince (konkrétní věci, konkrétního člověka, konkrétní vlastnosti apod., např. Jiří Novák, vozidlo RZ 1AB1234). Pojmy označující jedince se neúčastní4 tvorby konceptuálního modelu a žádný z uvedených typů mu nepřiřazujeme. Charakter pojmu určíme podle následujícího postupu:
- Označuje název pojmu typ prvku, který existuje sám o sobě, nezávisle na ostatních a mění svoje vlastnosti v čase - typ dokumentu, roli člověka, typ technického systému, nebo jeho části, apod.? Potom se jedná o typ objektu.
- Označuje název pojmu typ prvku, který existuje sám o sobě, nezávisle na ostatních a stane se v čase (nemění svoje vlastnosti) - typ procesu, typ události, typ akce, apod.? Potom se jedná o typ události.
- Označuje název pojmu typ prvku, který závisí na jednom objektu - název organizace, jméno člověka, barvu vozidla, apod.? Potom se jedná o typ vlastnosti.
- Označuje název pojmu typ prvku, který závisí na dvou5 objektech - je manželem, má
část, je držitelem oprávnění, apod.? Potom se jedná o typ vztahu. Typ vztahu
vyjadřujeme slovesem v 3. osobě jednotného čísla přítomného času.
5.4.2.
Grafické vyjádření
V úvodu kapitoly jsme již viděli grafický jazyk, který používáme pro typy objektů a typy vztahů. Následující příklad ukazuje složitější konceptuální model a též, jak se znázorňují
4 V obecném případě lze konceptuálně modelovat i s využitím jedinců, pro účely této verze metodiky však tento případ neuvažujeme. 5V obecném případě je možné uvažovat i o závislosti na více objektech - tyto tzv. n-ární vztahy však v této verzi metodiky pro jednoduchost neuvažujeme.
další typy pojmů: Příklad konceptuálního modelu se všemi základními typy pojmů.
Kromě již známých typů objektů (obdélníky) a typů vztahu (šipky) obsahuje tento model i typ vlastnosti (odrážka v obdélníku) nejvyšší povolená hmotnost a typ události (lichoběžník) registrace silničního vozidla. V diagramu je navíc znázorněna vazba je účastníkem, která spojuje typ objektu s typem události, jíž se účastní. Má tedy jiný charakter, než vazba odpovídající typu vztahu, a proto ji pro přehlednost znázorňujeme jiným typem šipky.
5.4.3. Přepoužívání typů vlastností a typů vztahů Aby bylo možné využít společných charakteristik některých pojmů, využíváme specializaci, která spojuje pojem s pojmem obecnějším a od tohoto obecnějšího pojmu (resp. jeho dalších předků) přejímá již definované typy vlastností a vztahů. Příklad přepoužívání typů vlastností a typů vztahů
V tomto příkladě konceptuálního modelu vidíme speciální druh šipky, označuje specializaci: Osobní automobil má rovněž typ vlastnosti nejvyšší povolená hmotnost, ačkoliv jí v atributech nemusíme přímo uvádět - je zděděna od silničního vozidla. Hodnota každé konkrétní vlastnosti tohoto typu může být pro každý druh silničního vozidla jiná. Osobní automobil může mít dále přiřazenu novou vlastnost, kterou každé silniční vozidlo mít nebude.
Složitější model popisující agendu řidičů obsahuje Příloha 2: Příklad konceptuálního modelu.
Reference ● Definice scénářů využití konceptuálních modelů, výstup C5V1 projektu, ● Rozšíření Koncepce sémantického slovníku pojmů pro potřeby konceptuálního datového modelování agend, výstup C5V2 projektu, ● Návrh a prototypování výrobní linky pro tvorbu a údržbu konceptuálních modelů agend, výstup C5V3 projektu, ● Metodika pro definici údajů vedených v agendě, Správa základních registrů, cit. 3.1.2022. ● Detailní návrh technického řešení informačních systémů eSbírka a eLegislativa, 2018 Zkratky Agendový informační systém
AIS
Internationalized Resource Identifier
IRI
Informační systém veřejné správy
ISVS Informační systém sdílené služby
ISSS Registr práv a povinností
RPP Sémantický slovník pojmů veřejné správy SGoV