16
● Systémový, který vychází z plného pochopení významu a role otevřených dat pro veřejnos t, privátní
sektor, veřejnou správu a celou EU. Jedná se o cílový přístup organizací veřejné správy. Základní
informace o systémovém pohledu na otevřená data jsou uvedeny v kapitole „Rekapitulace informací o
otevřených datech“.
2.2.1.2 Organizování činností
Organizace veřejné správy (zejména státní správy) se vyznačují liniově štábní organizační strukturou, ve které
jsou pracovní pozice a vztahy nadřízenosti a podřízenosti uspořádány a orientovány vertikálně. Řízení je
převážně určováno:
● popisy pracovních mís t s vymezenými hlavními činnostmi, které jsou v rámci pracovního místa
vykonávány,
● specifikovanými vztahy podřízenosti a nadřízenosti,
● směrnicemi a dalšími řídícími dokumenty, zaměřenými na povinnosti a činnosti nepodchycené v popisech
pracovních míst.
Oblast otevřených dat je charakteristická kombinací procesního a projektového řízení.
● Vytvoření prostředí pro publikaci otevřených dat, příprava každé nové datové sady k publikaci a její
prvotní publikace jsou často jedinečným sledem činností, a tedy malým projektem.
● Opakovaná (rutinní, nebo přímo automatická) publikace již jednou publikované datové sady vykazuje
charakteristiky procesu, a je tedy již záležitostí procesní.
Metodika je zaměřena výhradně na část „projektovou“, tedy nezabývá se již rutinním (procesním)
zabezpečením (často již automatické) publikace aktuálních otevřených dat.
Zavedení prvků projektového řízení do liniových organizačních struktur lze v podstatě realizovat dvěma
způsoby:
● Koordinací činností projektu na úrovni vedení útvarů. Nevýhoda takového řízení spočívá v samostatném
(izolovaném) provádění činností jednotlivými útvary bez koordinace se zbývajícími členy projektového
týmu (a příslušnými dalšími činnostmi) v ostatních útvarech.
● Koordinací aktivit na úrovni přímo zapojených pracovn íků do realizace projektu prostřednictvím „maticové struktury“.
17
o
Jedná se o doporučenou formu pro řešení publikace otevřených dat.
o
Koordinaci všech zapojených pracovníků zajišťuje „koordinátor otevřených dat“ prostřednictvím
definovaných potřebných rolí.
o
Způsob implementace a přiřazení rolí konkrétním pracovníkům závisí na konkrétních
poskytovatelích.
o
Všechny role včetně jejich pravomocí a odpovědností by měly být popsány v interní legislativě
(např. Vzorová směrnice publikace a katalogizace otevřených dat).
o
Jednu roli může zastávat více zaměstnanců a jeden zaměstnanec může zastávat více rolí:
▪
např. Kurátorů dat bývá typicky více, neboť se jedná zpravidla o věcné, nebo také
doménové, experty, přičemž málokdy zná jeden zaměstnanec všechny datové sady
organizace.
o
Způsoby přiřazení rolí:
▪
pomocí směrnice,
▪
v rámci pracovní smlouvy či dodatku k ní,
▪
vytvořením pracovní skupiny na základě jmenovacího dekretu nejvyšším vedením
organizace (zajištění jistého stupně odpovědnosti a součinnosti daného zaměstnance),
▪
ad hoc – ústní dohodou, v zápise z porady, …
o
Institucionalizace maticového řízení do činností organizace:
▪
nejvhodnější formou je vydaná směrnice,
▪
pro její vytvoření je možné použít připravený a na POD publikovaný návrh Vzorové
směrnice publikace a katalogizace otevřených dat se strukturou:
▪
vymezení působnosti směrnice,
▪
pojmy,
▪
přehled rolí,
▪
práva a povinnosti rolí,
▪
postup publikace a katalogizace otevřených dat,
▪
katalogy otevřených dat,
▪
závěrečná ustanovení.
2.2.1.3 Role zabezpečující činnosti otevírání dat v organizaci
● Vedení organizace
o
Nese “politickou” zodpovědnost za celou agendu otevírání dat organizace.
o
Zodpovídá za vytvoření potřebné organizační infrastruktury otevírání dat v organizaci.
o
Obsazuje roli Koordinátora otevírání dat, prostřednictvím něhož komunikuje a činí další
rozhodnutí v oblasti otevřených dat.
18
o
Schvaluje potřebnou interní legislativu.
o
Schvaluje obsazení dalších rolí na základě návrhu koordinátora otevírání dat.
o
Schvaluje témata publikace / publikační plán.
● Koordinátor otevírání dat
o
Je přímo podřízen vedení organizace.
o
Zodpovídá za koordinaci všech činností spojených s otevíráním dat v organizaci.
o
Poskytuje metodickou podporu všem rolím.
o
Reportuje o publikaci otevřených dat Vedení poskytovatele.
● Kurátor dat
o
Odborník na příslušnou věcnou doménu.
o
Vhodní kandidáti se rekrutují např.:
▪
ze správců/gestorů dat,
▪
doménových expertů,
▪
datových analytiků.
o
Zajišťuje činnosti analytického charakteru spojené s přípravou datových sad.
● Správce katalogu otevřených dat
o
Připravuje a technicky spravuje katalogizační záznamy, případně provozuje a udržuje lokální
katalog otevřených dat organizace.
o
Zajišťuje činnosti spojené s katalogizací otevřených dat.
o
Jedná se převážně o práci s metadaty datových sad a prací s katalogizačním systémem.
● IT specialista
o
Technicky zaměřená role, poměrně často zastoupena dodavatelem informačního systému
organizace.
o
Pracuje převážně se samotnými daty, připravuje je po technické stránce a zajišťuje chod příslušné
IT infrastruktury.
o
Zajišťuje činnosti související s technickými aspekty otevírání dat.
● Ohlašovatel agendy
o
Ohlašovatel agendy je podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech zodpovědný za
řádné ohlášení agendy její aktualizace, a především za správnost a pravdivost informací o údajích
vedených v agendě.
o
Ověřuje evidenci agendových údajů v RPP a její správné provedení dle Metodiky definice údajů
vedených v agendě.
o
Určuje přesné vymezení agendových údajů (kdy se jedná o agendový údaj a kdy již ne) na základě
věcné znalosti agendy a souvisejících agendových informačních systémů.
Role zapojené do sémantického modelování
● Specialista na modelovanou doménu (které se slovník publikovaného tématu týká).
o
Má přehled o doméně a shromažďuje relevantní dokumentaci k publikované oblasti (doméně).
o
Připravuje a spravuje tezaurus modelované (publikované) domény.
o
Spolupracuje na tvorbě konceptuálního modelu.
● Datový architekt
o
Spolupracuje na tvorbě konceptuálního modelu.
o
Připravuje sémantický slovník modelované (publikované) domény.
o
Připravuje datová schémata a datové specifikace.
19
2.2.2 Lokální katalog otevřených dat (LKOD)
Provozování lokálního katalogu otevřených dat (LKOD) je jedním ze způsobů zajištění katalogizace dat v
Národním katalogu otevřených dat (NKOD), což je jedna ze zákonných podmínek pro to, aby data mohla být
nazývána otevřenými daty. Druhým způsobem je přímá katalogizace v NKOD bez provozování vlastního lokálního
katalogu.
Způsob katalogizace s využitím LKOD je vhodný pro organizace, u kterých se dá předpokládat katalogizace většího
množství datových sad či častější aktualizace jejich metadat.
LKOD je tedy volitelně implementován pro potřeby katalogizace otevřených dat konkrétního poskytovatele dat.
Jeho rozhraní musí odpovídat vydané Otevřené formální normě "Rozhraní katalogů otevřených dat“ a vytvářet
podmínky nutné pro harvestování obsahu LKOD Národním katalogem otevřených dat. Tato otevřená formální
norma v čase prochází vývojem, je proto nutné ji sledovat a udržovat rozhraní LKOD v souladu s OFN.
Automatická publikace záznamů z lokálního katalogu do NKOD je zajištěna jeho registrací v NKOD
poskytovatelem.
2.2.2.1 Registrace lokálního katalogu
Registrace LKOD je provedena zasláním registračního dokumentu, který lze získat vyplněním formuláře po
kliknutí na odkaz „Registrovat nový lokální katalog“ v patičce NKOD (POD).
Postup registrace lokálního katalogu v NKOD je následující:
● Otevřít registrační formulář.
● Registrační údaje a jejich popis ve formuláři.
o
Název lokálního katalogu otevřených dat (povinný atribut).
▪
Tento název rozlišuje mezi jednotlivými katalogy otevřených dat dané instituce. Pokud
má jeden, může to být například „Katalog otevřených dat XXX“
o
Jméno a email správce katalogu (povinné atributy).
▪
Jméno a email správce lokálního katalogu otevřených dat, se kterým lze komunikovat o
případných problémech s katalogem (například s formátem API, přístupností rozhraní
apod).
o
Typ API lokálního katalogu (povinný atribut).
▪
Stanovuje typ API (rozhraní) registrovaného katalogu. Více viz Otevřené formální norma
Rozhraní katalogů otevřených dat.
o
URL API lokálního katalogu (povinný atribut).
▪
Stanovuje URL API katalogu dle Otevřené formální normy Rozhraní katalogů otevřených
dat.
o
Domácí stránka katalogu (volitelný atribut)
▪
URL domácí stránky katalogu, pokud existuje. Lokální katalog může obsahovat větší
množství informací a souvislostí, než se dostane do Národního katalogu otevřených dat.
Proto je vhodné, aby se uživatelé po nalezení datové sady v NKOD mohli podívat i do
lokálního katalogu.
● Posledním krokem je odeslání výsledného dokumentu datovou schránkou (například přes spisovou
službu Poskytovatele) v podobě přílohy datové zprávy s předmětem „NKOD“ a její adresování na
datovou schránku Národního katalogu otevřených dat (NKOD) s ID m3hp53v.
20
2.2.2.2 Zrušení registrace lokálního katalogu
Registraci LKOD je možné zrušit zasláním dokumentu, který lze získat pomocí formuláře pro smazání lokálního
katalogu.
Postup zrušení je následující:
● V Seznamu lokálních katalogů v NKOD je nutné nalézt rušený lokální katalog a v jeho detailu kliknout
na symbol smazání.
● Výsledný dokument je nutné poslat datovou schránkou (například přes spisovou službu Poskytovatele)
jako přílohu datové zprávy s předmětem „NKOD“ a adresovat ji na datovou schránku Národního
katalogu otevřených dat (NKOD) s ID m3hp53v.
2.2.2.3 Varianty LKOD vyskytující se ve VDF
V případě publikace otevřených dat do veřejného datového fondu jsou k dispozici dva typy lokálních katalogů.
Lokální katalog otevřených dat RPP – je součástí „AIS Působnostní“ a obsahuje katalogizační záznamy pro:
● datové sady zastřešující verze číselníků,
● datové sady s verzemi číselníků,
● datové sady veřejných údajů vedených v RPP.
Lokální katalog otevřených dat (jednotlivých agend):
● Obsahuje a spravuje katalogizační záznamy datových sad publikovaných agendových veřejných údajů.
● K dispozici jsou dvě možné varianty jeho realizace:
o
LKOD pro každý konkrétní AIS a jeho publikované údaje, LKOD je přímo komponentou AIS.
o
LKOD konkrétní organizace VS, který katalogizuje všechny údaje publikované organizací (včetně
publikovaných agendových údajů).
Pro všechny lokální katalogy platí povinnost dodržovat Otevřenou formální normu Rozhraní katalogů otevřených
dat, postupy jejich registrace i smazání v NKOD jsou shodné.
2.2.3 Zajištění údržby publikovaných otevřených dat
Kvalita publikovaných datových sad je určována samozřejmě již jejich publikací, ale také jejich navazující správou
a údržbou v čase. Je nutné zajistit jejich trvalost, aby data a metadatové informace byly udržovány a uchovávány
na dlouhodobém základě, a aby byly dostupné a použitelné i v budoucnosti.
Jedná se zejména o jejich:
● dostupnost.
● integritu,
● aktualizaci a
● kompatibilitu.
Více k tématu v kapitole „Kvalita otevřených dat a kvalita jejich publikace“.
K zajištění kvality publikovaných otevřených dat je vhodné a doporučené:
● Využívat „Nástroje pro monitorování kvality publikace datových sad“, které sledují základní
nedostatky, jako jsou:
o
nedostatečná kvalita metadatových záznamů v NKOD,
o
nedostupnost distribucí, schémat, podmínek užití a dokumentace,
o
neshody mezi formátem distribuce v NKOD a formátem indikovaným serverem,
o
nedostupnost přístupových bodů distribucí ve formě datové služby,
21
o nedostupnost techniky CORS u přístupových bodů distribucí ve formě datové služby, o nedostupnost specifikací datových sad, o nedostupnost specifikací datových služeb. ● Zajistit způsob přijímání zpětné vazby od uživatelů publikovaných dat a její zpracování. ● Sledování změn legislativy a patřičně na reagovat. 3 Identifikace témat otevřených dat
Z – zodpovídá S – spolupracuje R – rozhoduje Vedení organizace Koordinátor otevírání dat Kurátor otevřených dat Správce katalogu OD IT specialista Ohlašovatel agendy Návrh témat otevřených dat S Z S S S S Ověření evidence údajů v RPP
S Z Ošetření navržených témat otevřených dat
S Z
S
Správa katalogu témat otevřených dat
Z S S S
Analýza agendy a odvození údajů
S S
S Z 3.1 Návrh témat otevřených dat Prvním krokem předurčujícím kvalitu a hodnotu publikovaných otevřených dat (pokud se nejedná o agendové veřejné údaje), je správný výběr témat publikovaných údajů a oblastí Seznam možných způsobů a inspirací identifikace témat potenciálních otevřených dat: ● Datový audit organizace, z něhož je zřejmé: o jaká data organizace spravuje, o jaký je jejich význam, o kde jsou uložena, o jaké jsou jejich vzájemné vztahy (kontext), o jakým způsobem jsou sdílena mezi informačními systémy… ● Legislativní požadavky na povinnou publikaci otevřených dat, např. v § 5a zákona č.106/199 Sb. ● Publikace veřejných údajů agend (údajů registrovaných v RPP) do VDF. ● Požadavky na publikaci HVDS (High Value Datasets) uvedené v § 5b zákona č.106/199 Sb. a ve „Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru“, v příloze č.1. V případě HVDS je nutné věnovat
22
pozornost jejich specifikám, které jsou uvedeny v kapitole „Publikace High Value Datasets“.
● Vytěžení plánovaných cílů publikace – návrhy vychází ze strategického rozhodnutí organizace o cílech
publikace otevřených dat.
● Vytěžení z motivací k publikaci, týká se zejména začátků práce s otevřenými daty.
● Vytěžení (inspirace) z potenciální hodnoty publikovaných otevřených dat. Otevřená data při svém
zhodnocování mohou vystupovat ve dvou rolích:
o nástroj pro utváření společenských hodnot (oblast Open Governmentu),
o zdroj pro tvorbu ekonomických hodnot (oblast opakovaného použití dat a eGovernmentu).
● Identifikace informací vyměňovaných s jinými OVM.
● Identifikace oblastí nedostatečně komunikovaných s veřejností.
● Inspirace vzorovými publikační plány, které jsou k dispozici na POD pro různé typy organizací.
● Oslovení vhodné skupiny zaměstnanců Koordinátorem otevírání dat se žádostí, aby navrhované
datové sady zaznamenávali do sdíleného dokumentu.
● Interní workshop iniciovaný Koordinátorem za účasti Kurátorů dat, na kterém seznam vznikne.
● Podněty ze strany veřejnosti či jiných institucí shromažďované dostupnými prostředky (Wish listy).
● Analýza webu organizace.
● Konceptualizace zveřejňovaných dokumentů.
● Průzkumy a analýzy zahraničních katalogů se zaměřením na obdobné publikující organizace.
● Inspirace vytvořenými aplikacemi nad otevřenými daty v ČR.
● Inspirace příklady úspěšných aplikací (zhodnocení dat státní správy) ze zahraničí
● Seznam stávajících OFN a jejich použití v publikovaných datových sadách
● Průzkum datových sad využitých u úspěšných konceptů SMART City
● Domény Smart City a jejich datové pokrytí.
Každé navržené téma by mělo být zpravidla definováno svým ná zvem, odpovědným kurátorem a stručným
popisem.
V této části se ještě nemusí jednat o přesné vymezení rozsahu publikovaného kontextu tématu, a tedy ani
rozsahu publikovaných údajů. Vždy je nutné a výhodné v dalších krocích kontext tématu zachytit v podobě
konceptuálního modelu, a až následně dle zvolené ho typu publikace a použitého datového modelu vymezit
rozsah publikovaných údajů, a také konkrétní datové sady pro publikaci. Bližší vysvětlení v kapitole „ Výklad
problematiky vymezení věcného obsahu datové sady“.
3.2 Ověření evidence údajů v RPP
Na základě navržených témat otevřených dat je nutné nejprve posoudit, zda se v navržených tématech vyskytují
údaje agend.
Pokud se vyskytují, je nutné ověřit:
● zda jsou tyto agendové údaje již evidované v RPP,
● zda jejich evidence je provedena správně a obsahuje všechny požadované údaje dle Metodiky definice
údajů vedených v agendě.
V případě, že kvalita evidence není dostatečná, nebo agendové údaje nejsou evidované, je nutné jejich evidenci
23
nejprve zajistit dle Metodiky definice údajů vedených v agendě a následně se k publikaci navržených témat vrátit.
Role s odpovídající věcnou znalostí agendy a agendových informačních systémů:
● Ohlašovatel agendy § 54 zákona č. 111/2009 Sb. o základních registrech,
o je povinen uvést do Registru práv a povinností jaké údaje se v agendovém informačním systému
o daném subjektu nebo objektu práva vedou (dle souvisejících kontextů).
V případě publikace otevřených dat do VDF se jedná také o:
● Správce AIS, zákon č. 111/2009 Sb. o základních registrech , § 51a odst. 1 zákona č. 111/2009 Sb. o
základních registrech,
o udržuje datový fond AIS v aktuálním tvaru s využitím procesů vyrozumívání o změnách údajů,
o spolupracuje s věcnými správci agend.
● Věcný správce agendy.
Podrobnější informace o agendových údajích, jejich evidenci a publikaci do veřejného datového fondu jsou
uvedeny v kapitolách Údaje VS a Stručný popis VDF.
3.3 Ošetření navržených témat otevřených dat
Navržená témata otevřených dat je nutné posoudit a ošetřit z pohledu potenciálních rizik vyplývajících z jejich
publikace, a také ohodnotit z pohledu jejich potenciálních přínosů vyplývajících z jejich následného užití.
Pokud poskytovatel tento krok nepodstoupí, nedokáže zhodnotit a docenit možnosti využití publikovaných dat
(jejich hodnotu), a také dohlédnout všechny potenciální problémy spojené s jejich publikací.
Způsob posouzení, návrh a výběr hodnotících kritérií, výběr metody jejich ocenění apod., závisí plně na přístupu
a rozhodnutí poskytovatele. Neexistuje předepsaný způsob hodnocení ani předepsaná kritéria a jejich počet,
jediné, co je jasně a konkrétně definované jsou zákony, které přesně vymezují hranice veřejnosti údajů.
Kvalitní a důsledná evaluace témat je zárukou kvality obsahu publikovaných otevřených dat a přípravou pro
určení adekvátních podmínek jejich užití.
Příklad možného konkrétního způsobu posouzení přínosů, rizik i možností ošetření potenciálních rizik
publikovaných datových sad na základě hodnoceného tématu, je uveden v kapitole „Příklad ošetření navržených
témat otevřených dat“.
Příklad kritérií pro hodnocení přínosů datových sad:
● Posílení transparentnosti – dostupnost a přístup k informacím o fungování orgánů veřejné správy.
● Podpora ekonomického růstu – zdroj pro nové inovace, služby, produkty a podnikatelské příležitosti.
● Zlepšení služeb veřejné správy a zlepšení kvality života – informování veřejnosti o plánovaných
změnách a akcích, vytváření větší důvěry mezi občanem a orgánem veřejné správy.
● Podpora opětovného použití dat – strojová čitelnost, dostupnost metad at a právní otevřenost dat
Přesné vymezení agendových údajů (kdy se jedná o agendový údaj a kdy již ne) není možné explicitně
stanovit. Určení je vždy závislé na věcné znalosti agendy a souvisejících agendových informačních systémů,
a rozsahu údajů subjektů a objektů práva zpracovávaných agendou.
24
zajišťuje větší opakovanou využitelnost dat veřejného sektoru.
● Zlepšení vnímání veřejné správy veřejností – otevřenější a transparentnější orgány veřejné správy.
● Zlepšení procesů a dat veřejné správy, zlepšení komunikace a spolupráce veřejné správy.
● Zamezení chyb vzniklých při práci s daty – dostupnost dat ve strojově čitelném formátu minimalizuje
potřebu manuálního přepisování dat z dokumentů.
● Snížení počtu dotazů dle zák. č. 106/1999 Sb.
● Pořádek ve vlastních datech – publikace umožní (donutí) orgán veřejné správy uspořádat svá vlastní
data a optimalizovat vlastní interní procesy,
● Zvýšení hodnoty dat – strojová čitelnost a otevřenost dat spolu s metadaty přidávají datům novou
hodnotu,
Příklad kritérií pro identifikaci a ohodnocení rizik datových sad:
● Zveřejnění dat v rozporu se zákonem – ověření, zda publikaci nebrání související legislativa.
● Porušení ochrany obchodního tajemství – zvážení, zda publikace neporušuje obchodní tajemství.
● Porušení ochrany osobních údajů – ověření, zda předmětem publikace nejsou chráněné osobní údaje.
● Zveřejnění nevhodných dat či informací – zvážení, zda publikovaná data nebudou mít nějaké negativní
dopady.
● Dezinterpretace dat – posouzení, zda otevřená data nebude možno dezinterpretovat, např.
nevysvětlením používaných pojmů,
● Absence konzumentů dat – existence zájmu o data ze strany budoucích uživatelů.
● Překrývání dat – potenciální překryv s jinými již publikovanými datovými sadami.
● Ohrožení bezpečnosti státu / majetku / osob.
Doporučené způsoby ošetření rizik:
● Anonymizace/agregace dat (doporučený způsob i pro publikaci neveřejných údajů publikovaných na
základě principu eGovernmentu P13 stanoveným v Informační koncepci České republiky).
● Návrh vhodné komunikační strategie.
● Vytvoření (doplnění) vhodných metadat, doplňujících informací, nebo vhodné dodatečné
dokumentace.
● Vhodné vymezení datové sady a propojení na související datové sady.
Posouzení riziko / přínos
Výsledek hodnocení přínosů a rizik tématu otevřených dat může ukázat, že související přínosy jsou nízké a/nebo
rizika jsou příliš vysoká.
● V případě „dobrovolného otevírání dat“ je vhodné každé téma otevřených dat revidovat dle
následujících pravidel:
o
Pokud se nepodařilo identifikovat výraznější přínos spojený s tématem, je vhodné zvážit, zda se
na základě takového tématu vyplatí datovou sadu otevírat.
o
Pokud bylo identifikováno významné riziko a není možné nalézt způsob, jak riziko eliminovat, je
vhodné zvážit, zda se na základě takového tématu vyplatí datovou sadu otevírat.
o
Hodnocení poměru riziko / přínos je vždy pro každého poskytovatele subjektivní, není možné
stanovit přesné obecně platné pravidlo.
● V případě „povinného otevírání dat“ na základě povinností stanovených v legislativě, nebo na základě
principu P13 „Open data by Default“ platí, že data se publikují vždy a bez ohledu na (ne)identifikované
přínosy.